Sumer
Sumer, část Mezopotámie přibližně od dnešního Bagdádu k Perskému zálivu, kterou během 4. tisíciletí př.n.l. ovládli Sumerové a zal. zde první m. (Eridu, Ur, Lagaš, Nippur, Kiš). Dějiny S. začínají vznikem nejst. městských zeměd. států, v jejichž středu stála chrámová (později i palácová) hosp., kde se rozvíjela i řemeslná výroba (hrnčířství, tkalcovství, kovolijectví). První vládci sumerských m. byli současně i velekněžími. - l. raně histori cká doba (3000-2800). Zač. obrázkového písma (Uruk), stupňovité chrámy, vznik zavlažovacích soustav, rozvoj obilnářství a pastevectví. Přechod k antropomorfnímu náb.; 2. doba raně dynastická I - III (2800-2100). Archív m. Utu, rivalita mezi Urukem (Gilgameš) a Kišem. Pokus o sjednocení za Mesilima. Chrámové archívy z Šuruppaku (2600) a Ebly. Rozvoj písařských škol. Král. hroby v Uru. - 2520-2355 nadvláda dyn. z Lagaše (Girsu, tzv. starosumerská doba). Hist. zápisy o válce s Ummou (Eannatum, Entemena). Rozsáhlá stav. činnost (chrámy). Sociální nerovnost marně řešil Urukagina (asi 2355) reformami. Úsilí Lugalzageziho z Uruku o vytvoření sumerské říše zastavil nástup semitské dynastie Sargona I. Akkadského. Za vlády Akkadu zbožštění panovníků (Narámsín), omezení hospodářské moci chrámů. Vykupování půdy státem (Maništusu). Od konce 22.st. př.n.l. nadvláda Gutejců (rozkvět lagašského písemnictví, Gudea). Obnova sumerského státu za Utuchengala (2116-2110). - Dějiny Sumeru vrcholí za III. dyn. urské (2111-2003). Sjednocení již. Mezopotámie do centralizovaného státu, kontrola výroby, zahr. obchod. Urnammuovy zákony svědčí o rozvinuté třídní spol. se znaky despocie. Za Ibbisína (2027-2003) vpád Amoritů a trvalý nástup Semitů k moci. V. t. Mezopotámie.
