Štrasburk
Štrasburk, fr. Strasbourg - přístavní m. ve vých. Francii, středisko kr. Alsace, dpt. Bas-Rhin, při ústí ř. Ill do Rýna; 267 051 (1999) srov. 253 000 obyv. (1982). - Sídlo Evr. rady od 1949, Evropského parlamentu. Arch. památky. - Zal. kolem 16 n. l. jako legionářský tábor Agrentoratum; 352 zničen Alemany, 451 Huny. Od 6.st. Strateburgum; sídlo biskupů (doloženo od 762). 14. 2. 842 zde složeny Strasburské přísahy. Po verdunské smlouvě 843 náležel Š. k Lotharingii; smlouvou v Meersenu 870 se stal součástí východofranské říše; 1129, 1201, 1249 vydána městská práva. 1262 se S. stal svobodným říšským m., 1381 členem švábského m. svazu. 1434-47 zde působil J. Gutenberg. 1476-77 Š. podporoval Svýcary v burgundských válkách; v 16. st. m. přijalo reformaci (1530 Confessio tetrapolitana). 1531 se S. stal členem šmalkaldského spolku, 1538 působil ve městě J. Kalvín; 1609 se S. připojil k protestantské unii. 1621 zal. univ. Po vestfálském míru 1648 nezávislost m. zachována, 1681 ho však Ludvík XIV. připojil k Francii a 1697 tato anexe potvrzena mírem v Rijswijku. V dubnu 1792 zde G. J. Rouget de Lisle složil píseň Chant de Guerre de l'armée du Rhin (Válečná píseň rýnské armády), která se stala později fr. státní hymnou (zvanou Marseillaise). Po prusko-fr. válce 1870-71 Š. připojen k něm. císařství a 1871-1918 hl.m. Alsaska-Lotrinska. Po l.svět. válce opět součástí Francie. 1940-44 m. okupováno nacist. Německem, 23. 11. 1944 osvobozeno divizí gen. Ch. V. E. Leclerka. - Prům. hut., stroj., loďařský, petrochem., potr., pap. a celulózy, chemický, el.tech., dřevozpracující, oděvní, polygr., pivovarnický. Dop. křižovatka (žel., přístav, letiště). Univ. (zal. 1621), Muzea, div., knihovny, výzk. ústavy.
