Srbsko dějiny
Srbsko - dějiny, Území S. bylo v 6.-7.st. osídleno slovanskými (srbskými) kmeny. V 9.st. zde vznikly první státní útvary, závislé nejprve na bulh. říši (9.-10.st.), později na Byzanci (11.-12.st.). Nejvýzn. z nich byly Raška (v jz. Srbsku) a Zeta (na území dnešní Černé Hory), jež se staly centry sjednocovacího procesu srb. kmenů, vrcholícího ve 2. pol. 12.st. vytvořením jednotného srb. státu - od 1217 království pod vládou dyn. Nemanjićů. Největšího rozsahu, polit. i hosp. významu dosáhlo středověké srb. král. za vlády Stěpána Dušana 1331-55; ve 2. pol. 14.st. se však postupně rozpadlo na jednotlivé feud. državy. 1389 bylo spojené srb.-bosenské vojsko poraženo Turky v bitvě na Kosově poli; S. se stalo vazalem a 1459 přímo součástí osmanské říše. Boj srb. národa proti tureckému útlaku vyvrcholil zač. 19.st. povstáním Karadjordjeho 1804-13 a Miloše Obrenoviće 1815; osmanská říše byla pak nucena uznat faktickou samosprávu S., jež bylo 1830-31 oficiálně prohlášeno auton. knížectvím v rámci osmanské říše. Po vítězství Ruska v rus.-turecké válce 1877-78 se stalo plně suverénním knížectvím, od 1882 královstvím. O vládu v S. soupeřily až do zač. 20.st. dvě knížecí, resp. král. dyn.: Karadjordjevići a Obrenovići. Svržení austrofilsky orientovaných Obrenovićů a nástup Karadjordjevićů, reprezentujících prorus., prodohodovou a protirak. polit. linii, na srb. trůn 1903 předznamenaly rostoucí napětí v srb.-rak.-uh. vztazích, jež zvl. zesílilo za balk. válek 1912-13, v nichž S. značně rozšířilo své území a získalo význ. polit. prestiž mezi jihoslovanskými národy. Pod záminkou sarajevského atentátu vypovědělo Rakousko-Uhersko 28. 7. 1914 Srbsku válku, čímž začala 1. svět. válka. 1915 byla země postupně okupována rak.-uh. a bulh. vojsky; 1918 osvobozena. 1918-41 představovala jádro jug. král., v němž byla velkosrb. burž. mocenským hegemonem. Po obsazení Jugoslávie nacist. Německem 1941 byl na části S. zřízen loutkový stát v čele s gen. Nedićem, části jeho území byly okupovány Bulharskem a Maďarskem; zároveň patřilo S. k hl. ohniskům nár. osvob. a protifašist. boje. 1945 se stalo jednou ze svazových rep. federativní Jugoslávie. př.n.l. 2.tis. příchod ilyrských kmenů (starší trácké obyv. zatlačeno na V za ř. Jižní Moravu) asi 279 vpád Keltů, usazení kmene Skordisků v okolí Bělehradu l.st. ovládnutí území Srbska Římany (součástí provincií Moesie, Panonie a Dalmácie) n.l. 395 území se stalo součástí říše východořím. (byzantské) 6.-7.st. usazování srb. kmenů: Srbů (ve vnitrozemí - oblast Rašky), Neretvanů, Záchlumanů, Trebinjanů a v oblasti Zety předků Černohorců 9.st. srb. kníže Vlastimír; obrana srb. zemí proti útokům Bulharů (Boris I.) 10.st. podrobení Srbska bulh. cary Symeonem a Samuelem, přenesení střediska sjednocovacího procesu do Zety ll.st. sjednocení srb. kmenů Zetou 1077 papež povýšil zetské panovníky na krále l. pol. 12.st. osamostatnění velkých županů v Rašce 2. pol. 12.st. ovládnutí Zety Raškou (dyn. Nemanjiců) 1170-1196 Stěpán Nemanja 1196-1227 Stěpán Prvověnčaný (1217 korunován na krále) 13.-14.st. ekon. rozmach (těžba rud) a kult. rozkvět Srbska 1219 vznik autokefální srb. církve 1282-1321 Štěpán Uroš II. Milutin 1331-55 největší rozsah srb. státu za vlády Štěpána Dušana 1346 srb. arcibiskupství povýšeno na patriarchát 2. pol. 14.st. rozpad srb. státu na samostatná feud. panství (Makedonie, Zeta, kníže Lazar, Brankovici) 1389 bitva na Kosově poli 1389-1427 Stěpán Lazarevič 1427-56 Jiří Branković 1459 dobytí Srbska osmanskými Turky . 16.-18.st. hajductví (ozbrojená forma lid. odporu proti osmanské říši) 1690-1718 hromadný odchod Srbů a srb. patriarchy pod ochranu Habsburků do již. Uher (zákl. Vojvodiny) 18.st. ekon. rozvoj Vojvodiny; rus.-turecké a rak.-turecké války 1804-13 1. srb. povstání (Karadjordje) 1815 2. srb. povstání (Miloš Obrenović); dosáhlo s podporou Ruska auton. Srbska 1829 drinopolským mírem donucena osmanská říše prohlásit Srbsko za auton. knížectví pod patronací Ruska (autonomie vyhlášena sultánovými reskripty 1830 a 1831) 1842 převrat ustavobranitelů (hnutí obch. a vesnické burž.) - nástup Karadjordjeviců v Srbsku (modernizace státu, polit. odklon od Ruska) 1844 plán osvobození a sjednocení již. Slovanů pod vedením Srbska (Načertanije I. Garašanina) 1848-49 vystoupení Srbů ve Vojvodině za auton. a spojení s Chorvatskem, Jelačićova podpora 1856 Srbsko pod ochranou evr. velmocí 1858 nastolení Obrenovićů 1860 zrušena auton. Vojvodiny 1876 Srbsko a Černá Hora se připojily k povstání v Bosně a Hercegovině 1878 berlínský kongres; osmanská říše uznala suverenitu Srbska 1882 Srbsko prohlášeno královstvím 1903 zavražděn Alexandr Obrenovic - návrat Karadjordjevićů, reprezentujících protirak. polit. linii 1912-13 balk. války (připojení části Makedonie k Srbsku) Srbsko donuceno změnit svou prorus. zahr. polit. orientaci a podřídit se rak.-uh. hegemonii na Balkáně. S pomocí fr. i části něm. kapitálu však Srbsko odolalo hosp. nátlaku; 1910 byla celní blokáda jako neúčinná odvolána a 1911 uzavřena rak.-uh.-srb. obch. dohoda. 1914-18 první světová válka 1914, srpen až září porážka rak.-uh. armádních sborů Srby na Drině 1915 leden rak.-uh. velení nuceno přejít k poziční válce říjen společný útok něm., bulh. a rak.-uh. vojsk proti Srbsku konec roku ústup srb. armády s parlamentem a vládou přes černohorské a albánské hory do Řecka (během pochodu zahynulo 140 000 civilistů a 70 000 vojáků); exilovým sídlem srb. vlády se stal ostrov Korfu 1917 Korfská deklarace 1918 září-říjen ofenzíva srb. a fr. armády na soluňské frontě; porážka Bulharska, osvobození Srbska 5. 10. představitelé Jihoslovanů v Rakousko-Uhersku zal. v Záhřebu Nár. radu Slovinců, Charvátů a Srbů 31. 10. Nár. rada vyhlásila Stát Slovinců, Charvátů a Srbů 24. 11. černohorská skupština schválila připojení Černé Hory k Srbsku 1. 12. sjednocení Srbska se zeměmi Státu Slovinců, Chorvátů a Srbů - vyhlášeno jednotné Král. SHS, od 1929 Jugoslávie, 1941 duben přepadení Jugoslávie nacist. Německem a jeho spojenci, útok něm. armád na srb. území z Bulharska a Maďarska 17. 4. kapitulace král. jug. armády květen až počátek nár. osvob. boje proti okupantům (sabotáže, vznik červen partyzánských skupin) 7. 7. z rozhodnutí politbyra ÚV KS Jugoslávie zahájeno ozbrojené povstání v Srbsku; do podzimu 1941 osvobodili partyzáni jz. Srbsko 29. 8. nastolení loutkové srb. vlády (gen. M. Nedic), část Srbska okupována nacist. Německem, fašist. Maďarskem a Bulharskem listopad v Užici vytvořen Hl. nár. osvob. výbor Srbska jako vedoucí orgán lid. vlády v oblastech osvobozených partyzány 1944 říjen dokončeno osvobození Srbska jug. a Sov. armádou listopad Hl. nár. osvob. výbor přeměněn na Zemskou antifašist. radu nár. osvobození (od srpna 1945 skupština Srbska) 1945-63 svazová rep. FLRJ od 1963 svazová rep. SFRJ. 1992 rozpad SFRJ-Jugoslávie. Srbsko se stává jednou ze dvou republik Federativní republiky Jugoslávie. 2003-2006 jednou z republik federativního státu Srbsko a Černá hora. Od 2006 po osamostatnění Černé hory je vzniká Republika Srbska (srbsky Republika Srbija).
