Split
Split, přístavní m. v Chorvatsku, u Jaderského moře; 175 140 obyv. (2001) srov. 236 200 obyv. (1981). Zal. 78 př. n. l. Zbytky Diokleciánova paláce jsou hist. jádrem města. Turistické středisko. Přímořské lázně. - Ve starověku na místě dnešního S. řec. a posléze řím. osada Aspalathos. Na přelomu 3. a 4.st. vybudoval zde císař Diocletianus rozsáhlý palác, v němž prožil poslední léta svého života. V opuštěném paláci se 639 usadila část obyv. ze sousedního m. Salony (Solinu), zničeného Avary, a učinila z něho jádro nového m. - Splitu. V 7. až 11. st. střídavě pod vládou byz. říše a Benátek, od 1069 součást charv. království a spolu s ním ve 12.-15.st. uh. zemí; 1420-1797 pod svrchovaností Benátek. Jeden z nejvýzn. dalmatských přístavů, sídlo arcibiskupství. 1797 připadl habsburské monarchii, 1806-14 obsazen Francouzi, 1814 až 1918 součást rak., resp. rak.-uh. monarchie (od 1867 v rámci Předlitavska); hl. centrum Dalmácie. Od 1918 součást býv. Jugoslávie; 1929-41 hl.m. bánoviny Primorje, 1941-43 okupován fašist. Itálií, 1943- 44 nacist. Německem; 1945-92 součást Chorv. lid. (social.) rep. v rámci býv. jug. federace. Od 1992 součást samostatného Chorvatska. - Prům. loďařský, cementárenský, automobilový, chemický, el.tech., potr.; dop. křižovatka (zvl. osobní přístav pro pobřežní plavbu). Muzea, galerie, věd.výzk. ústavy. Vysoká škola.
