Spišský hrad
Spišský hrad, zřícenina hradu na katastru obce Žehra, okr. Spišská Nová Ves; nejrozsáhlejší středověký hrad na území SR. Zal. zřejmě ve 12.st. na místě staršího slovanského osídlení, byl centrem komitátní (župní) správy Spiše. V jeho blízkosti círk. středisko Spiše (Spišská Kapitula), v okolí tržní městečka Spišské Podhradie a Spišské Vlachy. Za feud. rozbrojů ovládnut krátce na zač. 14.st. M. Čákem Trenčianským. 1444 jej dobyl Jan Jiskra z Brandýsa, v 50.letech se stal jedním z center hnutí bratříků. 1464-1528 v majetku Zápolských, 1531-1635 Thurzovců, 1638-45 Csákovců (s titulem dědičných spišských županů). 1703-10 ovládán Františkem II. Rákóczim. V 16. a 17.st. patřilo k hradnímu panství 31 městeček a vsí (Gelnica, Smolník). Hrad byl opuštěn svými majiteli zač. 18.st. - Částečně zachovány zbytky pův. rom. paláce a trojlodní baziliky z pol. 13.st.; v 2.pol. 13.st. zbudována velká válcová věž. Ve 14. století byl rozsah hradu zdvojnásoben výstavbou nových opevnění a druhého předhradí. V pol. 15. století vybudováno největší třetí předhradí (husitský stálý voj. tábor). Po 1464 rozšířen palác a vystavěna pozdněgot. kaple. Za Thurzovců renes. přestavba. Po požáru 1780 jeho postupné chátrání
