Skalica
Skalica, m. v Západosl. kr., okr. Senica, na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Chvojnické pahorkatiny; 14 232 obyv. (1986). Prům. stroj. (ložiska), text., polygr., dřevozpracující, stav. hmot, vin., masný, mlynářský. Záhorské múzeum. Nová výstavba, sport. areál. - Archeologické nálezy z velkomoravského období (slovanský mohylník z 8.-10. století, žárové i kostrové hroby, některé s bohatou výbavou milodarů). Osada písemně doložena od 1217, 1372 povýšena na svobodné král. m. 1432-34 zde byla husitská posádka. 1527-68 v zástavním držení pánů ze Žerotína. V tomto období a po bitvě na Bílé hoře se zde usadilo mnoho č. rodin. 1828 mělo m. přes 6 000 obyv., tento počet překrocilo až po 1960. V 2.pol. 19.st. a na zac. 20.st. jedno z center sl. nár. hnutí. Stav. památky: rom. rotunda sv. Jiří z 12. století, v 17. století přistavěna barokni kopule s lucernou; nár. kult. památka. Got. a barokní kostely a kláštery; pozdně renes. radnice ze zac. 17.st., přestavěná v 18.-19.st.; secesní kult. dům podle projektu D. S. Jurkovice.
