Simmel Georg
Simmel [zi-] Georg, 1. 3. 1858 - 26. 9. 1918, něm. filozof a sociolog; prof. univ. v Berlíně a Štrasburku. Vedle W. Diltheye a H. Bergsona čelný představitel tzv. filozofie života. Jeho subjektivistické a relativistické názory pramenily z narůstající krize západoevr. spol. na přelomu 19. a 20.st. S. věnoval pozornost výhradně ,,žitému životu", který chápal jako neustálý proud dění; prohlašoval se za nepřítele ,,mrtvé logiky" a ,,abstraktní metafyziky", jimž vytýkal nazíravý, pasívní, mech., schematický a naturalistický způsob vysvětlování procesů spol. a individua. Zdůraznil naopak nutnost respektování aktivnosti, konkrétnosti života; těmto představám však dával výlučně iracionální a relativistický ráz. Veškeré poznání chápal jako subjektivní. Skutečnost, že veškerou existenci považoval za akt duševna, je zvlášť patrná v jeho pojetí dějin. Pro dějiny prý platí, že ,,objektem" je zde vůle, cit, představa, ,,duše"; hist. jevy jsou tedy ve své podstatě jenom psychické jevy, které historik poznává na zákl. své intuice. Nejde tu o pojmové poznání, ale o ,,rozumění" (v.t. rozumění). Nezbytným důsledkem takového pojetí dějinné zkušenosti bylo odmítnutí zákonitostí hist. jevů. S. je znám též svými pracemi sociol. (Soziologie), v nichž vysvětloval spol. život opět jednostranně ideal. Stal se zakl. tzv. formální sociol., která se má na rozdíl od jiných věd, studujících konkrétní obsah spol. jevů, zaměřit na formy spol. vztahů; tak se stal předchůdcem konfliktualismu. - Na S. subjektivisticko-psychologickou metodu zkoumání lidského života a spol. navázali např. O. Spengler, T. Lessing, M. Heidegger.
