Silvanus

Silvanus [-vá-], řím. mytol. it. a etruské božstvo přebývající v lese, uctívané zejm. lid. vrstvami. Pův. asi škodící božstvo, za Augusta ochránce pozemku, který obýval. V Podunají a na Balkáně ztotožňován s blíže neznámým ilyrským božstvem. Zobrazován jako st. venkovan s věncem z borovice na hlavě, držící nůž a plody, doprovázený kohoutem a psem.


zpět