SS
SS, Schutzstaffel [šucštafl, č. ochranný oddíl], ozbrojená teroristická organizace nacist. strany v Německu (NSDAP). Vznikla 1925 jako elitní organizace SA z fanaticky oddaných a zaručeně "árijských" přívrženců A. Hitlera, sloužila pův. jako jeho osobní stráž. Od 1929 říšským vůdcem SS H. Himmler. Po Röhmově puči byly oddíly SS organizačně odděleny od SA. Po 1933 se staly SS význ. oporou nacistického režimu. Vedle všeob. oddílů SS a SD SS (bezpečnostní služby SS) byly ustaveny zvláštní oddíly - Totenkopfverbände - Svazy umrlčí lebky - určené ke střežení koncentračních táborů, jejichž správa podléhala SS od 1934. Další skupiny SS se účastnily přímo válečných operací jako bojové jednotky (Waffen-SS). Během 2.svět. války dosáhly voj. formace SS síly 40 divizí. S upevňováním nacist. diktatury v Německu a politickým vzestupem H. Himmlera pronikaly SS stále těsněji do stát. i hosp. aparátu. Prostřednictvím zvláštní organizace (Kruh přátel říšského vůdce SS) udržovaly SS těsné svazky s některými něm. velkopodnikately a byly od nich fin. podporovány. V červnu 1936 se Himmler stal šéfem něm. policie, v září 1939 byly sdruženy všechny represívní orgány nacistického státu pod správou RSHA pod vedením R. Heydricha. V listopadu 1939 převzaly SS úřady gestapa a kriminální policie. Od 1943 byl Himmler i říšský min. vnitra; tím bylo dovršeno podřízení veškerého stát. a bezpečnostního aparátu nacist. státu SS a jejich říšskému vůdci (nevztahovalo se na stranický aparát NSDAP). SS ovládaly a řídily jak vyhlazovací zločineckou politiku nacismu proti Židům a národům okupovaných zemí (jedno z oddělení RSHA pod vedením A. Eichmanna se zabývalo "konečným řešením židovské otázky" - viz holocaust), tak vyvražďování něm. bojovníků antifašist. odporu. Mez. voj. tribunálem v Norimberku byly SS prohlášeny 1. 10. 1946 za zločineckou organizaci a zakázány. Přesto bylo 1951 v SRN povoleno zal. organizace sdružující býv. příslušníky Waffen-SS, která rehabilituje "tradice" SS, a mnozí bývalí členové SS zastávali významná místa ve státním a hosp. aparátu jak v býv. SRN tak NDR.
