Süleyman I. Kanuni
Süleyman I. Kanuni [silej -ny, tj. Zákonodárce], Soliman I., v evr. liter. zvaný též Nádherný, 27. 4. 1495-6. 9. 1566, turecký sultán od 1520; syn Selima I. Yavuze. Za jeho vlády dosáhla osmanská říše největšího rozsahu a moci. Vedl osobně 13 tažení proti habsburské říši, Benátkám a Persii. 1534 dobyl Bagdád a mírem v Amasyi 1555 si vynutil odstoupení celého Iráku a Azerbájdžánu. 1529 ovládl Alžírsko a 1530 Rhodos, čímž začal vzestup turecké nám. moci. 1538 dobyl Aden a Jemen, 1551 Tripolsko a ve spojení s Francií vedl úspěšné boje s Benátčany v Jónském moři. 1532 neúspěšně obléhal Vídeň, ale po pádu Budy 1541 se zmocnil střední části Uher. Unifikoval dosavadní zákony v jednotný kodex (kanunname), upravující správní, fin. a voj. řízení osmanské říše, vojensko-lenní systém, postavení provincií a povinnosti rolnictva. Zemřel při obléhání uherského Szigetváru.
