Rabbi Löw
Rabbi Löw [lé-], asi 1520-1609, vl. jménem Jehúdá Löw ben Bezalel - pražský rabín. 1582 zal. a 10 let řídil talmudskou školu v Praze, zasloužil se o zal. spolku pro studium Mišny. 1592 jmenován zemským rabínem říše polské (Poznaň), od 1595 vrchní zemský rabín Král. českého (1592 přijat v soukromém slyšení Rudolfem II.). Jako učenec a pedagog proslul všestrannou vzdělaností (astronomie a astrologie, mat., fyz.), díky níž se stal středem bájí jako mystik a kabalista (pověst o Golemovi). Z děl často citován pražský Výklad na Rášího Pentateuch a Ór chódeš (Nové světlo). - Jako výrazná postava dotvářející historii pražského žid. ghetta v období renesance byl R. L. uveden do novodobé č. liter., mimo jiné J. Vrchlickým (Rabínská moudrost ) a A. Jiráskem (Staré pověsti české).
