Quito
Quito [ki-], hl.m. Ecuadoru a provincie Pichincha, na úpatí sopky Pichincha (4 789 m n.m., poslední výbuch 1859); 2 850 m n.m., nedaleko rovníku, 1,40 mil. obyv. (2001) srov. 844 000 obyv. (1981). Polit., hosp. a kult. středisko státu. - M. zal. 1534 S. de Benalcázar (jm. San Francisco de Quito) na místě zničeného indiánského m.; v 16.st. těžba drahých kovů. Do 18.st. součást místokrál. Peru; 1622 zal. jezuitská univ., od 1663 sídlo audiencie. Od 1718 součást místokrál. Nová Granada, 1822-30 součást Velké Kolumbie, od vyhlášení nezávislosti Ecuadoru 1830 jeho hl.m. Několikrát těžce postiženo zemětřesením (1797, 1859). Stav. památky: katedrála z 1562-72 s náhrobkem gen. A. J. de Sucre, kostely a kláštery ze 16.-17.století. - Prům. text., obuvnický, čokolády, konzervárenský, chem., potr., stroj., prům. hnojiv, farm., kaučuku. Tur. ruch. Dopravní křižovatka; letiště. Divadlo, muzea, knihovny, archívy, konzervatoř, observatoř. Akademie věd, lékařská akademie. Univ. (zal. 1769) a jiné vysoké školy. Věd.výzk. ústavy.
