Provence
Provence [-váns], hist. území v jv. Francii. Pův. osídleno Ligury, na pobřeží od konce 6.st. př.n.l. kolonizace řec. Iónů s centrem v Massalii (Marseille), která postupně ovládla pobřežní část P. a ústí Rhôny. Od 4.st. př.n.l. usazování Keltů. 181-154 př.n.l. se proti kelt.-ligurským útočníkům spojila Massalia s Římany, kteří část P. ovládali a zal. zde svou první zaalpskou provincii (Provincia Romana odtud název P.); od 121 př.n.l. Galie narbonnská, ke které bylo 49 př.n.l. připojeno i území Massalie. 508 byla P. ovládnuta Ostrogóty, 537 Franky. V 8. -10.st. útoky Arabů. Verdunskou smlouvou 843 připadla P. Lotharovi I., který zde 855 zřídil král. pro svého syna Karla Mladšího (†863). Po Karlově smrti král. P. v rámci západofranské říše, od 879 nezávislé pod vládou Bosovců. 928 splynulo s Burgundským král. Welfů (od 1033 součást řím.něm. říše). V 10.st. rozdělena Provence na hrabství (Arles, Orange, Toulon, Forcalquir), v 11.st. hrabata z Arles ovládla větší část P. a získala titul hrabat z P. Od 11.st. rozvoj měst (Marseille, Aix, Orange, Avignon). 1112 zdědil P. rod hrabat z Barcelony; ve 12.st. rozkvět provensálské liter., která pronikala do Itálie a Katalánie, 1246 P. získali Anjouovci (Karel I. z Anjou). P. od 1266 v unii s neapolským král. V boji o anjouovské dědictví 1434 ovládl P. René I. Dobrý; 1481 ji ml. větev Anjouovců odkázala fr. králi Ludvíku XI. 1482-1535 byla v personální unii s Francií, od 1535 samosprávné území v rámci Francie. Ludvík XIV. vystupoval proti separatistickým tendencím v P.; auton. postavení P. zrušeno na zač. fr. burž. rev. konce 18. století.
