Prochaska

Prochaska Georg, 10. 4. 1749 - 17. 7. 1820, č. fyziolog, anatom a filozof; prof. univ. v Praze a později ve Vídni, spolu s J. E. Purkyněm zakl. č. fyziologie. Formuloval mater. koncepci nervových procesů, které vykládal svou reflexní teorií, stavějící na vědecký základ starší pojetí Descartovo ( De funkcionibus systematis nervosi commentatio, - Pojednání o funkcích nervové soustavy). Jako osvícenský vědec vycházel z mech. materialismu, přijímal však četné podněty z něm. naturfilozofie, zejm. univerzální zákon polarity, čímž jeho koncepce přírody a člověka získala významné dial. rysy ( Lehrsätze aus der Physiologie des Menschen - Teze z fyziologie člověka, Versuch einer empirischen Darstellung des polarischen Naturgesetzes - Pokus o empirické pojetí přírodního zákona polarity). P. reflexní teorie je budována na principu jednoty struktury a funkce a předjímá zásady Sečenovovy a rus. fyziologické školy. P. první poznal rozdíl mezi předními a zadními kořeny míšních nervů; je skutečným iniciátorem zákona, který byl později nazván zákonem Magendiovým-Bellovým. Působil na J. E. Purkyně, na vývoj rus. fyziologického myšlení (jeho učebnice fyziologie vyšla několikrát v ruštině), na vývoj fyziologie ve Velké Británii. Jeho význam byl v celém rozsahu objeven a zhodnocen teprve marx. historiografií.