Portugalsko dějiny
Portugalsko - dějiny Port. stát vznikl v průběhu reconquisty v 11.-12.st., jeho nár. kultura má však kořeny v antice, kdy bylo území P. ovládnuto Římany. V rámci řím. provincie Lusitanie bylo pův. keltoiberské obyv. romanizováno. V 5.st. vpády germ. kmenů; na území P. vzniklo král. Svébů, dobyté později Vizogóty. Na zač. 8.st. ovládli větší část Pyrenejského poloostrova Arabové. V boji s nimi došlo k postupné obnově kř. států (reconquistě); východiskem k dobývání P. byla Asturie (8.-9.st.) a Kastilie (10.-zač. 12.st.). 1095 vzniklo port. hrabství, v 1. pol. 12.st. byla zal. král. dyn. a zformován port. stát. Ve 13. a 14.st. hosp. vzestup země a její nám. moci; snahy o unii mezi P. a Kastilií skončily neúspěchem. V 15.st. se P. stalo průkopníkem zámořské expanze, podporované ranou burž.; P. zal. kolon. panství v Africe, Indii a Již. Americe. Na sklonku 15.st. bylo za součinnosti papežské kurie provedeno první kolon. dělení světa mezi P. a Španělskem. Hosp. rozkvět P., podmíněný zejm. kolon. expanzí a dovozem otroků, byl jen dočasný; obchodu se zámořím se zmocňovala niz. burž., v P. došlo k zaostávání výr. a k vylidňování země. Port. svět. říše byla dále oslabena v důsledku unie se Španělskem 1580-1640. Hosp. pokles nebyl zastaven ani v období osvíncenského absolutismu; rostla přitom ekon. a polit. závislost P. na Anglii. Za napoleonských válek usiloval Napoleon I. o rozdělení P. Stát byl obnoven jen s podporou Británie, P. ztratilo 1822 svou hl. kolonii Brazílii. V 70. letech 19.st. se začíná rozvíjet děl. hnutí. Neúspěchy v ekon. a v kolon. politice (plán spojit Angolu s Mosambikem) přispěly k oslabení státní moci. Od 90.let 19.st. byla rep. strana nejlépe organizovaným hnutím. 1910 se stala vedoucí polit. silou lidového povstání, které vedlo ke svržení monarchie. Po skončení 1.svět. války se zhoršila ekon. situace země; to vedlo k růstu stávkového hnutí. Polit. nestabilita se projevovala rychlým střídáním vlád (pět v roce 1925) a pokusy o voj. převrat. 28. 5. 1926 byl dem. režim svržen pučem gen. M. G. da Costy. Od července 1926 byl v čele vlády gen. A. O. F. Carmona, který se stal v listopadu prez.; rozhodující moc ve státě však získal premiér A. Salazar a rep. se změnila v jeho doživotní diktaturu. Za 2. svět války P. podporovalo dodávkami surovin fašist. mocnosti. 1944 přešlo pod vliv USA, 1951 se připojilo k NATO. Port. lid pokračoval přes policejní teror v boji proti fašismu; k svržení diktatury došlo pod vedením Hnutí ozbrojených sil v dubnu 1974 za účasti lid. mas a podpory zakázaných polit. stran. Byla vyhlášena nezávislost kolonií (v nichž byl veden dlouholetý ozbrojený boj za nezávislost), došlo k demokratizaci země a k závažným sociálním proměnám (částečné znárodnění, zabírání půdy velkostatkářů).
Přehled:
1. tis. př.n.l. vpád keltských kmenů
4.-3.st. příchod Lusitanů
2.st. dobytí území P. Římany, počátek romanizace
147-136 povstání Lusitanů proti řím. nadvládě
1.st. za císaře Augusta vytvořena provincie Lusitania
zač. 5.st. n. l. vpády Vandalů, Alanů a Svébů
411 vznik říše Svébů
585 připojení říše Svébů k vizigótskému král.
711-713 arab.-berberská vojska dobyla území Portugalska
722 počátek reconquisty (Asturie ovládla území u ř. Douro s pevností Portus Cale)
1022-95 v již. P. rozkvět říše Aftásovců
1095 kastilský král Alfons VI. vytvořil port. hrabství
1128-1383 burgundská dynastie
1128 Alfons I. Dobyvatel vyhlásil nezávislost P. (od 1 139 král.) na Kastilii 1147 Portugalci dobyli Lisabon (24. 10.)
1250 ovládnutí již. P., dovršení reconquisty
1254 poprvé svolány kortesy (stavovské shromáždění)
1256 přenesení hl. m. P. z Coimbry do Lisabonu
1279-1325 rozkvět feud. P. za vlády krále Dinise
1290 zal. univ. v Coimbře
1385-1578 avizská dynastie
15.8. 1385 vítězství Portugalců u Aljubarroty nad kastilským vojskem
1394-1490 princ Jindřich Mořeplavec (systematická podpora zámořských cest)
15. století nám. expanze (1415 dobyta Ceuta, 1419-1457 objeveny Madeira, Azory a Kapverdské o., 1471 dobyt Tanger, 1488 objeven B. Díazem mys Dobré naděje, 1498 doplul Vasco da Gama do ind. Kalikatu)
1494 tordesillaská smlouva
1495-1521 hosp. a kult. rozmach P. za vlády Manuela I. Velikého
1500 zahájena kolonizace Brazílie
1557 získáno Macao
1578 porážka krále Šebestiána v Maroku
1580-1640 personální unie se Španělskem
1590-1641 ovládána Formosa (Tchaj-wan)
1640-1853 dyn. Barança
1703 Methuenova smlouva
1750-77 min. S.J. Pombal
1807 obsazení P. napoleonskými vojsky, král Jan VI. uprchl do Brazílie
1808-11 nár. osvob. povstání, vyhnání Francouzů s pomocí brit. expedičního vojska
1820 burž. rev., odstrnění feudalismu
1825 uznání nezávislosti Brazílie
1853-1910 dyn. Barança-Coburg
1890 brit. ultimátum (kolon. rivalita v již Africe; Britové znemožnili spojení port. kolonií Angoly a Mosambiku)
1910 vyhlášení republiky
1916 vstup do 1. svět. války na straně Dohody
1926 voj. puč gen. M. Gomese da Costy (1863-1929)
1926-1951 prez. A. O. Carmona
1932-68 premiér A. Salazar
1933 klerofašistická ústava
1944 poskytnutí voj. základen Američnaům a Britům na Azorech
1948 přijat Marchallův plán
1949 vstup do NATO
1955 člen OSN
1961 Goa, Daman a DIu připojeny k Indii
1968-71 diktatura M. Caetana
1974dubnová rev., svržení diktatury Hnutím ozborjených sil
1974 prez. A. S. R. Spinola
1974-76 prez. F. Gomez
1975 vyhlášena nezávislost Guiney-Bissau
1976-86 prez. A. R. Eanes
1976 vyhlášena nezávislost Mosambiku, sv. Tomaše a Princova ostrova, Kapverdských ostrovů a Angoly
1979 vítězství pravice ve volbách
1982 nová ústava
1986 člen EHS
1986-1996 prezident M. Soares
1996 prezident Jorge Sampaio
1999 Macao předáno pod kontrolu Číny
