Pisa město
Pisa [píza], provinční m. v Itálii v kr. Toscana ve stejnojmenné provincii, na Arnu, 4 m n.m.; 89 694 obyv. (2001) srov. 104 200 obyv. (1984). Rom. dóm a baptisterium, šikmá věž (vysoká 55 m). Muzea, knihovny. Působiště Galilea Galileiho. - V 5.st. př.n.l. etruská, od 180 př.n.l. řím. Od 9.st. nám. rep., podílela se na bojích s Araby ve Středomoří, ovládala dočasně části Sardinie, Korsiky, Baleárských ostrovů a Elbu. Ve spojení s Normany 1137 zničila svého konkurenta rep. Amalfi. Učastnila se křížových výprav, získala faktorie v Sýrii, Palestině a v Cařihradě. Podporovala císaře v bojích s papeži. Ve 13.st. vznikla proti P. koalice Janova, Florencie a Luccy. V boji s Janovem ztratila P. své državy, 1248 bylo poraženo její válečné loďstvo. Úpadek m. spojen též se zanášením přístavu. 1338 zal. univ. (obnovena 1364, 1542). 1399 město dobyli milánští Viscontiové, od 1406 podřízena Florencii. 1409 a 1511-12 místo konání círk. koncilů. Za 2.svět. války těžce poškozena. - Prům. text., spotřební (zrcadla), farm., kosmetiky, loďařský, sklář., keramiky. Tur. ruch. Obch. a dop. středisko (ř. přístav, letiště).
