Pergamon
Pergamon [dnes Bergama v Turecku], pův. aiolské m., později centrum helénistické říše, kterou zal. Lýsimachův správce v P. Filetairos a Eumenés I. Za vlády Attala I. Sótéra velký kult. rozmach. Střetnutí s Římem se pergamští králové vyhnuli zprvu neutralitou, později přátelstvím a spojenectvím, které za vlády posledních Attalovců umožnilo Římanům zasahovat do vnitřních záležitostí říše. 133 př.n.l. odkázal Attalos III. Filométór svou říši Římu; P. se stalo jedním ze středisek řím. provincie Asia, ale nadále si udrželo obch. a kult. význam. - Ze zachovaných památek P. je nejvýzn. Diův oltář (dnes v Berlíně) postavený 180-160 Eumenem II. patrně po vítězství nad Kelty (Galaty); na piedestalu reliéfní vlys s gigantomachií v závěrečné fázi (na rozdíl od Parthenónu), vnitřní vlys kolem oltáře zobrazuje mýty o Teléfovi jako předkovi dyn.; jedna z hl. památek helénistického sochařství.
