Peloponés polostrov
Peloponés, řec. Peloponnéssos, slov. Peloponéz - poloostrov na J Řecka spojený s pevninou Korintskou šíjí; 21 439 km2; v.t. Peloponés oblast. Členité pobřeží se zálivy (Argolidský, Lakonský, Messénský, Kyparisijský, Patraský). Hornaté vnitrozemí (Taygetos, 2 407 m n.m.) s nížinami při pobřeží. Zemědělství. Na J zříceniny starořec. Sparty; v Olympii se konaly starořec. olympijské hry. - Ve starověku P. rozdělen na nezávislé státy. Za pozdně heladské kultury byly nejvýzn. Mykény, Tíryns a Pylos. Po vpádu Dórů získala na P. převahu Sparta, vedle ní byly význ. Argos, Korint a Sikyón, od 4.st. př.n.l. i Megalopolis. 146 př.n.l. se po pádu Korintu stal P. součástí řím. říše; do popředí se dostal obch. přístav Patrai v Achai. - Ve středověku se P. nazýval Morea. Po 4. křížové výpravě 1202-04 byl vytvořen morejský despotát, ten 1460 dobyt osmanskou říší; střediskem turecké správy se stala Tripolica. P. sehrál význ. roli v řec. nár. osvob. povstání 1821-29.