Papua-Nová Guinea země
Papua-Nová Guinea [gví-], angl. Papua-New Guinea - stát ve východní části ostrova Nová Guinea a na ostrovech Melanésie v Tichém oceánu; 461 691 km2, 5,13 mil. obyv. (2000) srov. 3,19 mil. obyv. (1983), Papuánců, Melanésanů; úřední jaz. angličtina, užívá se pidgin-english, hl.m. Port Moresby. - Ke státu P.-N. G. patří více než 200 ostrovů - souostroví Bismarckovo, Lousiady, D'Entrecasteaux, Admiralitní, ostrov Bougainville, Buka aj. Jv. pobřeží Korálového moře je silně členité, při pobřeží nížiny. Hornaté vnitrozemí dosahuje v Centrálním pohoří 4 508 m n.m. (Wilhelm); horská pásma se táhnou od Z k V, jsou členěná hluboce zaříznutými údolími řek. Největší Fly a Sepik s přítoky. Podnebí vlhké trop. s vysokou relativní vlhkostí vzduchu; průměrné roč. teploty 27 °C, srážek v h. oblastech více než 6 000 mm. Rostlinstvo trop. deštných pralesů kryje asi 70% území. - Ochrana přírody: 4 nár. parky, např. McAdam, 21 km2, Varirata, 11 km2; 1 chráněná oblast Garu, 87 km2. - Ložiska rud mědi (Bougainville), zlata, stříbra. - Zákl. hosp. P.-N. G. je zeměd. a těžba nerostných surovin; v zeměd. je zaměstnáno většina obyv. Pěstuje se palma kokosová, kaučukovník, kávovník a kakaovník, čajovník, dále rýže, čirok, proso, batáty. Chov prasat, drůbeže; těžba dřeva; lov ryb. Prům. těžební (těžba rud mědi povrchovým způsobem; zlata, stříbra), hut. (koncentráty mědi), dále energetiky, dřevozpracující, cementárenský. - Dop. silniční komplikována přírodními podmínkami, nám. (přístav Port Moresby, Lae), let. (Port Moresby). - Vývoz rud mědi a koncentrátů mědi, kopry, kaučuku, kávy, kakaových bobů, vzácného dřeva; dovoz paliv, strojů a prům. zařízení, dop. prostředků, potravin, léčiv; hl. obch. partneři Velká Británie, Austrálie, Japonsko. Měna: 1 kina = 100 toea. Státní zřízení : konstituční monarchie, člen brit. Společenství. Hlavou státu brit. královna, kterou zastupuje gen. guvernér. Zákonodárným orgánem Nár. parlament. Nejvýzn. polit. strana Pangu pati. - Adm. se P.-N. G. člení na 20 provincií.
