Ophiacodon

Ophiacodon [ofi-kó-, řec.], rod vymřelých velkých, dravých savcovitých plazů ještěrkovitého těla, dlouhých až 4,2 m. Lebka dlouhá, zuby četné a ostré, již poněkud diferencované. Ze spodního permu v Sev. Americe.