Nová Guinea
Nová Guinea [gví-], angl. New Guinea, indonésky Irian - ostrov v Tichém oceánu sev. od Austrálie; 828 057 km2, 3,2 miliónů obyvatel (1980), hl. Papuánců, Melanésanů, trpasličích kmenů. Členité pobřeží s hluboce zaříznutými zálivy. Hornatý ostrov, nejvyšší h. Djaja, 5030 m n.m. Na J bažinaté nížiny podél ř. Eilanden, Digul a Fly. Vlhké trop. podnebí; vždyzelené lesy. Průmysl těžební (ropa, zlato, rudy). Trop. zemědělství; lov ryb, želv, perel. Vých. část je nezávislým státem Papua-Nová Guinea, záp. část je indonéskou provincií. - 1526 přistál port. mořeplavec J. de Meneses u sev. pobřeží; 1545 špan. mořeplavec l. Ortíz de Retez pojmenoval ostrov N. G. V 17.-19. st. bylo jeho pobřeží s okolními o. postupně prozkoumáno dalšími špan., hol., angl. a fr. mořeplavci. Záp. část N. G. byla 1828-1962 niz. kolon. državou (Záp. lrian), 1962-63 ve správě OSN, 1963 připojena k Indonésii jako jedna z jejích provincií. Sv. část ostrova tvořila 1884-1914 spolu s přilehlými o. něm. kolonii Země císaře Viléma; za l.svět. války obsazena austr. vojsky, 1921 se stala mandátním územím Spol. národů, 1946 poručenským územím OSN ve správě Austr. svazu. Jv. část, zvaná Papua, byla 1884-88 brit. protektorátem, 1888-1906 brit. kolonií (Brit. N. G.), od 1906 austr. zámořským územím. 1949 obě Austrálií spravované části N. G. adm. spojeny a 1975 z nich vytvořen samostatný stát Papua-Nová Guinea. - Za 2. světové války zde 1942-45 probíhaly boje mezi jap. a spojeneckými (austr., brit., amer.) vojsky.
