North American Aviation
North American Aviation [nórs ameriken eviejšn], amer. firma vyrábějící motory pro řiditelné střely, voj. letadla, elektronické řídící soustavy. Zal. 1928; je ovládán Du Pontovou a Morganovou fin. skupinou. 1153 zal. arcibiskupství Nidaros (dnešní Trondheim) 1174-84 povstání bírkebeinerů 1177-1202 Sverre Sigurdsson; obnovení jednoty země po období feud. roztříštěnosti 1217-63 Haakon IV. Haakonsson; vnitřní upevnění říše 1236 zal. první faktorie hanzy v Bergenu 1261 Grónsko pod nor. svrchovaností 1262-64 připojen lsland 1319-43 personální unie se Švédskem 1349-50 morová epidemie, jíž padla za oběť téměř pol. obyv. země 1343 švéd. král Magnus Eriksson postoupil Norsko svému nezletilém synovi Haakonovi (Haakon VI. Magnusson) 1380 dán.-nor. personální unie 1397 kalmarská unie 1450 bergenskou unií Norsko uznalo své spojení s Dánskem; rovnoprávnost obou zemí byla jen formální 1537 král Kristián III. vnutil Norsku reformaci, rozpuštěn nor. sněm a vláda v zemi zcela přešla do rukou dán. král. rádců 1563-70 severní sedmiletá válka 1588-1648 Kristián IV. 1645 mírem v Brömsebro odstoupen Jämtland a Härjadalen Švédsku 1648-70 Frederik llI. 1658 mír v Roskilde, Trondheim ztracen ve prospěch Švédska 1660 kodaňským mírem mj. znovu získán Trondheim 1665 přijat dán. Lex Regia; potvrzen absolutistický vládní systém 1716-18 tažení švéd. krále Karla XlI. proti Norsku; král padl při obléhání pevnosti Frederiksten u m. Halden (Frederikshalden) 1762 bouře nor. rybářů a rolníků proti stupňujícímu se dán. daňovému útlaku a zvyšování cen 1765 válka strilarů (nekrvavé rolnické povstání v okolí Bergenu proti daňovému útlaku); všechny nor. přístavy získaly právo volného přímého obchodu se zahr., které bylo dotud vymezeno několika privilegovaným městům 1786-87 selské bouře v již. Norsku 1807 brit. námořní blokáda Norska 181l zal. univ. v Christianii (dnes Oslo) 1814 leden kielským mírem připadlo Norsko (bez lslandu, Faerských o. a Grónska) Švédsku; v zemi nastalo prakticky bezvládí duben nor. Storting vyhlásil nezávislost 17. 5. v Eidsvollu podepsána nor. ústava, která garantovala burž. svobody a patřila k nejpokrokovějším v Evropě, králem zvolen dán. princ Kristián Frederik (dán. král Kristián VIlI.) léto Švédsko zahájilo útok proti Norsku; na nátlak velmocí Kristián Frederik rezignoval na nor. korunu, Norsko kapitulovalo a od srpna se stalo Jako auton. celek součástí Švédska; zůstala zachována ústava ze 17. 5. a Storting 4. ll. 1814 až 7. 6. 1905 švédsko-norská personální unie 1816 zal. nor. banka 1818 rolnické povstání ve vých. Norsku 1821 Storting zrušil šlechtické tituly 1829 vnitropolit. krize vyvrcholila v květnu pouličními bouřemi v Christianii (dnes Oslo), lid si vynutil zachování ústavy ze 17. 5. 1814 1842 prosazena zásada volného obchodu 1848 demonstrace za prosazení důsledně burž. dem. reforem, v čele hnutí M. Thrane 60. léta 19.st. spojením levicových liberálů a selských zástupců vznikla levicová burž. a nacionalistická strana Venstre 70. léta 19.st. zač. děl. a odborového hnutí 1872-84 spor většiny nor. parlamentu s králem Oskarem ll. o reformu unie (mj. o právo jmenovat vládu); král nucen ustoupit 1887 zal. Norská děl. strana 1898 volební reforma v Norsku zavedla všeob. volební právo pro muže nad 25 let (kromě služebnictva); Storting se usnesl, že N. bude mít vlastní vlajku (bez švéd. emblému) 1901 volební právo v Norsku rozšířeno na všechny muže a uděleno i ženám, které měly alespoň malý nezávislý příjem 1903-05 liberální opozice proklamovala program zrušení unie se Švédskem 7. 6. 1905 rozhodnutím Stortingu zrušena unie; v říjnu švéd. král uznal nezávislost Norska
