Normandie
Normandie [-dy-], hist. území v sz. Francii; jméno podle Normanů, kteří v 9.st. ovládli ústí a část povodí Seiny, Loiry a Rýna; v boji s Normany vynikli Kapetovci, kteří donutili vůdce seinských Normanů Rolla přijmout kř. a podílet se na zničení loirských Normanů. Rollo obdržel území N. v léno od Karlovců jako vévodství. V rámci středověké Francie tvořila Normandie centralizovaný samostatně organizovaný feudální celek. 1066 dobyl vévoda Vilém I. Dobyvatel Anglii (byl spřízněn s anglosaskými Cerdikovci) a šlechta z N. se stala zákl. vysoké angl. (a částečně i skotské) aristokracie. Dědicem normanské dyn. byla hrabata z Anjou (Plantageneti), formálně N. zůstala fr. lénem. 1204 ji dobyl fr. král Filip II. August. Za stoleté války se N. zmocnili Angličané (141720), do 1450 byla opět ovládnuta (až na skupinu ostrovů, v.t. Normanské ostrovy) Francouzi. Měla auton. sněm až do fr. burž. rev. konce 18.st. V červnu 1944 byla vyloděním Spojenců v N. otevřena druhá fronta.
