Nigérie dějiny
Nigérie - dějiny Na území dnešní N. existovala od středověku do 19.st. řada otrokářských a feud. států převážně m. typu; v 19.st. se na S země utvořila sokotská říše. Od 17.st. pronikali do N. evr. obchodníci s otroky, v 2. pol. 19.st. se území N. postupně zmocnila Velká Británie, jejíž koloniální državou země zůstala až do 1960, kdy byla vyhlášena nezávislost. 1967 vytvořili východonigerijští separatisté samostatný stát - ,,rep. Biafra"; to mělo za následek vypuknutí obč. války, jež skončila po těžkých bojích zač. 1970 porážkou a kapitulací separatistů. 9.-19.st. sv. N. součástí kánem-bornuské říše 10.-19.st. ve stř. N. stát Nupe 14.-19.st. v již. N. nejvýzn. státy Benin a jorubská říše od 17.st. usazování port., špan., niz. a brit. obchodníků v deltě Nigeru zač. 19.st. vytvoření sokotské říše v sev. Nigérii 2. pol. 19.st. pronikání Britů do vnitrozemí 1861 Lagos prohlášen první brit. kolonií v Nigérii 1885 vyhlášení brit. protektorátu nad nigerijským pobřežím 1886 správou brit. území v N. pověřena Král. nigerijská společnost 1899-1900 výsadní práva Král. nigerijské spol. přecházejí na britskou korunu 1900-03 ovládnutí sev. N. Brity; vytvoření protektorátů Sev. a Již. Ni gérie 1906 sloučení kolonie Lagos a protektorátu Již. Nigérie 1908-13 protestní hnutí proti brit. koloniální správě 1914 obě části země sloučeny v brit. ,,kolonii a protektorát N." v čele s gen. guvernérem 1918 rolnické povstání v záp. Nigérii 1923 zal. Nár. nigerijská dem. strana, požadující reformu koloniál ní správy 1939-45 za 2. svět. války mobilizováno 100 000 Nigerijců pro afr. a as. bojiště; zintenzívnění sociálního a nár. osvob. hnutí 1944 zal. Nár. rada N. a Kamerunu (v čele H. Macaulay a N. Azi kiwe), požadující nezávislost v rámci brit. Společenství 1947 nová koloniální ústava, posilující autoritu místních vládců v jednotlivých oblastech 195 l změna ústavy - prohloubení decentralizace; vzrůst separatis mu 1954 nová (tzv. Lyttletonova) ústava - N. federací (Vých., Sev. a Záp. oblast); afrikanizace státního aparátu 1960 vyhlášení nezávislosti N. v rámci brit. Společenství; uzavření brit.-nigerijské smlouvy o společné obraně (vypovězena 1962) % připojení sev. části býv. Brit. Kamerunu k Nigérii 1962-68 šestiletý plán hosp. rozvoje s důrazem na industrializaci 1963 význ. podíl N. při vzniku OAJ; zal. Social. děl. a rolnická strana Nigérie s marx.-len. programem l. 10. vyhlášení Nigerijské federativní rep. v rámci brit. Společen ství (prez. N. Azikiwe) 1966 15. l. voj. převrat gen. J. A. lronsího - vyhlášení jednotné rep. Ni gérie 29. 7. nový voj. převrat pplk. Y. J. Gowona - obnovení federace 30. 5. 1967 vyhlášení tzv. Rep. Biafra (v čele pplk. Ojukwu) na území lbů ve vých. Niggérii 1967-70 občanská valka 12. 1. 1970 kapitulace Btafry a opětné začlenění jejího území do rámce Nigérie červenec 1975 voj. převrat - svržení vlády Y. Gowona, novým prez. M. Mo hammed 1976 při nezdařeném pokusu o puč zabit prez. Mohammed - jeho nástupcem O. Obasanjo 1978 obnovena Social. děl. a rolnická strana pod názvem Social. strana pracujících Nigérie 1979 prez. A. S. Shagari; utvoření nové civilní vlády 1983 prez. Shagari svržen voj. převratem - moc převzala Nejvyšší voj. rada v čele s gen. M. Buharim; zrušena ústava, rozpuště ny polit. strany 1985 státní převrat - novým nejvyšším mocenským orgánem se sta la Vládnoucí rada ozbrojených sil, v jejímž čele stojí generál I. Babangida
