Neuchâtel kanton
Neuchâtel, něm. Neuenburg - kanton v záp. Švýcarsku u Neuchâtelského jezera; 797 km2, 168 444 obyv. (2006 úř. odhad) srov. 156 200 obyv. (1983), kantonální m. Neuchâtel. - V průběhu 13.-14.st. získala většinu dnešního kantonu N. hrabata z N. 1395 přešel do držení hrabat z Freiburgu, 1457 hrabatům z Hochbergu a 1504 vévodskému rodu Orléans-Longeville. 1512 až 1529 bylo území N. obsazeno vojsky Bernu, Luzernu, Freiburgu a Solothurnu a dostalo se pod nadvládu švýc. spříseženectva. Kolem 1530 proběhla reformace. 1648 se vestfálským mírem stal N. suverénním knížectvím, 1707 připadl pruskému králi. 1805 odstoupen Napoleonovi I.; knížetem se stal Napoleonův maršál L. A. Berthier. 1814 se N. stal kantonem spříseženectva, ale byl zároveň personální unií spojen s Pruskem. Proti unii vypukla řada povstání, která vyvrcholila 1848, kdy byla unie zrušena a v N. přijata rep. ústava. Pruské snahy o restauraci byly neúspěšné a Fridrich Vilém IV. 1857 rezignoval na území N.; podržel si titul knížete z Neuchâtelu.
