Moskva město

Moskva, hl.m. Ruska, na ř. M.; 878,7 km2, hranicí je silniční okruh; 10,13 mil. obyv. (2002) srov. 8,64 mil. obyv. (1985). a 8,07 mil. obyv. (1979). - Ostroh nad ústím říčky Něglinné do ř. Moskvy osídlen od pravěku. První letopisné zmínky o M. z 1147. Kníže Jurij Dolgorukij zřídil 1156 dřevěnou pevnost (v.t. Kreml). Od 13.st. středisko knížectví, ve 14.st. se za Ivana I. Daniloviče Kality stala sídlem velikých knížat moskevských a metropolitů. 1712 přesídlil car a vláda do Petrohradu; M. zůstala sídlem metropolity a udržela si význam druhého hl.m. Za vlastenecké války v září-říjnu 1812 obsazena Napoleonovým vojskem a zničena požárem. Ve 2.pol. 19.st., po zrušení nevolnictví 1861, postupný rozmach prům. Zač. 20.st. se M. stala jedním ze středisek rus. průmyslu. V prosinci 1905 masové stávky a moskevské ozbrojené povstání. Během VŘSR zde po bojích 7.-16. 11. 1917 nastolena sov. moc. Od března 1918 M. hl.m. RSFSR, od 30. 12. 1922 do 1991 hl.m. SSSR. Od prosince 1991 hl. m. Ruské Federace. Za Velké vlastenecké války 1941-45 zde sídlil Státní výbor obrany a štáb hl. velitelství; vytvořila se též lid. obrana M. Na podzim 1941 město ohroženo něm. vojsky, ta však definitivně odražena po vítězství Sov. armády v moskevské bitvě. Po válce zahájena rekonstrukce m. a rozsáhlá výstavba nových (zejm. obytných) čtvrtí. 1980 byla Moskva dějištěm XXII. olympijských her. - - Význ. dop. křižovatka; průsečík 11 žel. tratí a 13 silnic, 3 říční přístavy, 4 letiště (Šeremeťjevo, Domodědovo, Vnukovo, Bykovo), podzemní dráha (od 1935, 210 km). Průplavy je M. spojena s mořem Kaspickým, Azovským, Cerným, Bílým a Baltským. 26 divadel (Velké, Malé, MCHAT, Vachtangovovo), 65 muz. (např. A. S. Puškina), Treťjakovská galerie. Četné hist. památky, parky, sport. stadióny. Věd.výzk. ústavy, 75 vysokých škol včetně univ.: Lomonosovovy (zal. 1755). - Prům. stroj., el.tech., automobilový, loďařský, letecký, hut., chem., petrochem., text., konfekční, obuvnický, farm., stav. hmot, polygr., potravinářský.