Mongolsko země
Mongolsko, mongolsky Mongol Uls (dříve Mongolská lidová republika, MoLR, mongolsky Bügd Najramdach Mongol Ard Uls), býv. socialistický stát ve vnitrozemí vých. Asie; 1 565 000 km2, 2,37 mil. obyv. (2000) srov. 1,80 mil. obyv. (1983), 90% Mongolů, dále Kazachů, Tuvců, Číňanů; věřící vyznávají buddhistický lámaismus; úřední jaz. mongolština, hl.m. Ulánbátar. - Náhorní plošiny 1 000-1 500 m n.m. rozčleněné h. masívy, které uzavírají mezihorské pánve. Na západě je nejvyšší Mongolský Altaj (nejvyšší hora Munku Chajrchan, 4 362 m n.m.), na JZ Gobijský Altaj, ve středu Changaj. Na J, JV a V rozsáhlá poušť Gobi. Největší řeky Selenga s přítoky a Cherlen. Mnoho slaných i sladkovodních jezer (Chövsgöl, Dürge-núr, Uvs-núr, Chirgis-núr). Podnebí mírné, výrazně kontinentální; chladné zimy (málo sněhu), suché horké krátké léto. Průměrná teplota ledna od -35 °C do -10 °C, července 15-26 °C. Srážek roč. 200-250 mm, v horách až 500 mm. Suché stepní rostlinstvo, polopouštní až pouštní, v horách lesostepní, na S jehličnaté lesy. Stepní živočišstvo - kulan, antilopy, vlk, liška, hlodavci, jelen maral, medvěd. Ochrana přírody: přír. rezervace Bogdchan úl, 41 km2, poblíž Ulánbátaru, nejst. chráněné území světa (písemný doklad územní ochrany 1720). Nár. park Velké Gobi, vyhlášený roku 1975, 45 000 km2, patří k největším chráněným územím světa. Ochrana velkých divokých kopytníků, hl. velblouda dvouhrbého. Předpokládá se přežití volně žijícího koně Převalského; nebylo však doloženo. - Ložiska rud mědi, molybdenu, wolframu, cínu, olova, zlata; fosfátů, hnědého uhlí, ropy a zemního plynu, solí. Mongolské hosp. se specializuje se na produkci zeměd. výrobků (hl. živočišných) a těžbu nerostných surovin. V zemědělství je zaměstnáno okolo 40% ekon. činného obyv. a vytváří okolo 20% hrubého domácího produktu, HDP (2002). Hl. odvětvím je extenzívní chov dobytka v pasteveckých družstvech a státních hosp.; skotu, koní, ovcí, koz, velbloudů. Pěstuje se pšenice, oves, brambory, zelenina, pícniny. Asi 99% zeměd. využívaných ploch jsou pastviny. V prům. je zaměstnáno okolo 50% ekon. činného obyv. a vytváří okolo 20% HDP (2002). Nejvýzn. je prům. těžební (rudy mědi, molybdenu, wolframu, zlata, uhlí, fosfáty), hut. (neželezné kovy - měď, molybden), energetiky (přes 3 mld. kWh, odhad 2002), text., kožedělný a kožešnický, obuvnický, cementárenský, dřevozpracující, masný, mlékárenský, mlynářský a nápojů. Dop. žel. (1 800 km), silniční, ř., let. (mez. letiště Ulánbátar). - Vývoz nerostných surovin (rud, jejich koncentrátů, fosfátů), masa a masných výrobků, vlny, kůží; dovoz strojů a prům. zařízení, paliv, cukru, mouky; hl. obch. partneři Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea. Měna: 1 tugrik = 100 mungů. - Státní zřízení: republika, ve které je nejvyšším orgánem legislativní moci je Velký státní chural (jednokomorový parlament se 76 poslanci volenými na 4 roky). - Adm. se M. člení na 21 ajmaků a 1 m. pod ústřední správou.
