Mikronésie
Mikronésie [-zi-, drobnoostroví], Federativní státy Mikronésie - řetězy drobných ostrůvků hl. sopečného a korálového původu ve stř. a sz. Tichém oceánu; asi 2 732 km2, 107 800 obyv. (2002) srov. 260 000 obyv. (1971). Od 3. 11. 1986 je Mikronésie volně přidružené zámořské území USA, dohoda o přidruženectví k USA obnovena 2004. Hl. m. Palikir (ostrov Pohnpei dříve též Ponape, m. 6 444 obyv. - 2000) Hl. ostrovy Mariany, Karolíny, Palau, Marshallovy, Gilbertovy ostrovy, Nauru, Guam. Pasátové podnebí s velkými srážkami (1 500-6 000 mm ročně), bujné trop. rostlinstvo. Pěstuje se palma kokosová, citrusy, cukrová třtina, rýže. Rybolov. Prům. těžební (fosfáty).- Osídlení a migrace pův. obyv. M. je dodnes předmětem sporů. V 17.-18.st. byla většina ostrovů M. ovládnuta Španělskem, koncem 19.st. Německem; za 1.svět. války obsazena jap. vojskem a 1920 prohlášena mandátním územním Společnosti národů pod správou Japonska. Za 2.svět. války zde probíhaly boje mezi amer. a jap. armádou; ostrovy postupně obsazeny Američany a 1947 prohlášeny poručenským územím OSN pod správou USA (v.t. Tichomořské ostrovy pod kontrolou USA), přičemž se řada z nich stala voj. základnami USA. Koncem 70. let rozdělily USA M. bez souhlasu OSN na čtyři auton. správní útvary - tzv. volně přidružené státy USA: rep. Palau, rep. Marshallovy ostrovy, Mikronéské federativní státy a Společenství ostrovů Sev. Marian. Tímto krokem si zajištily USA kontrolu nad strategicky význ. oblastí M. i po ukončení poručenské správy OSN.
