Mexiko město
Mexiko, špan. México, Ciudad de México - hl.m. Mexika ve federálním distriktu ve vnitrozemí, ve vysokohorské pánvi Valle de México, 2 240 m n.m.; 1 499 km2, 8,61 mil. obyv. (2000) srov. 9,38 mil. obyv. (1982). Aglomerace M. měla 22,10 mil. obyv. (2005, odhad) srov. 15 mil. obyv. (1979). Polit., hosp., správní a kult. středisko státu. Prům. potr., spotřební, textilní, kožedělný, pap., sklář., chem., el.tech., stroj., dop. prostředků, energetiky, elektroniky. Dop. křižovatka (podzemní dráha 68 km, 1980, železniční, silniční; letiště). Moderní výstavba. Muzea, knihovny, archívy, galerie, planetárirum, dvě zool. zahrady, bot. zahrada, Akademie věd. Devět univ. (nejst. založena 1551), tech. (zal. 1936) a jiné vysoké školy. Věd.výzk. ústavy. Dějiště XIX. letních olympijských her 1968. 1985 těžce postiženo zemětřesením. - Město zal. Aztéky asi 1321-25 (Tenochtitlán) jako pevnost, na zač. 16.st. jedno z největších m. světa (asi 400 000 obyv.). 1 521 zničeno Španěly, na jeho místě založil H. Cortez m. Mexiko jako adm. středisko Nového Španělska. Od 1821 hl.m. nezávislého Mexika; 1847-1848 okupováno vojsky USA, 1863-1866 fr. jednotkami (1864-1867 hl.m. mexického císařství). 1914-15 v držení partyzánských jednotek (Pancho Villa, E. Zapata). Od konce 30.let rychlý rozvoj, dnes nejlidnatější m. světa. Památky: katedrála (1563-1667), Nár. palác (vybudován 1692-99 na místě Montezumovy a Cortezovy rezidence), barokní a rokokové chrámy a paláce (Chapultepec, 1783-85), z moderních staveb Olympijský stadión (1951-53), Nár. antr. muzeum (1964).
