Meiningen
Meiningen [majny-], m. v Německo (SV) ve spolk. zemi Durynsko, něm. Thüringen, v kr. Schmalkalden-Meiningen v údolí Werry, 260 m n.m.; 21 448 obyv. (2006 úřední odhad) srov. 25 900 obyv. (1983 cenzus). Žel. křižovatka. Div., muzea, archív. - Poprvé připomínán 982; císařem Jindřichem II. 1007 darován würzburskému biskupství, 1152 získal m. právo. 1434 dán do zástavy a 1542 jako léno hrabatům z Hennebergu-Schleusingenu, po jejich vymření připadl 1583 Wettinům a 1660 arnoštské (ernestinské) linii rodu. 1680 až 1918 rezidenční m. vévodství Sasko-Meiningen. - Prům. elektroniky, text., dřevozpracující, potr., pap.; žel. opravny.
