Malta - dějiny
Malta - dějiny Význ. strategická poloha o. k sobě v průběhu dějin trvale soustřeďovala zájem dobyvatelů (Foiničanů, Římanů, Byzantinců, Vandalů, Arabů, Turků), který vzrostl zejm. v 19.st. po otevření Suezského průplavu, kdy se M. stala klíčovým bodem na dop. cestách brit. impéria. Boj obyv. za samostatnost od pol. 19.st. vedl nejprve k poskytnutí omezené samosprávy a 1964 k vyhlášení nezávislosti. Strategická poloha M. hraje význ. roli v agresívních plánech paktu NATO, který se snaží změnit M. v jadernou základnu. 13.st. př.n.l. až 5.st. n.l. postupně ovládána Foiničany, Kartaginci a Římany 5. st. obsazena Vandaly a Góty 533 obsazena Byzantinci 870 dobyta Araby (vliv na kult. a jazyk) 1090 dobyta Normany konec 13.st. připojena ke Království obojí Sicílie 1530 Karel V. dal M. lénem řádu johanitů (odtud řád maltézských rytířů) 1798 ukončeno panství řádu maltézských rytířů; M. obsazena Napoleonem Bonapartem na zač. jeho eg. expedice 1800 vypuklo protifr. povstání; podporováno Brity 1802 na základě amienského míru měla M. připadnout zpět řádu maltézských rytířů, ale maltské Nár. shromáždění se rozhodlo pro nadvládu Velké Británie 1814 pařížským mírem se M. stala brit. korunní kolonií od pol. 19.st. boj za samosprávu a nezávislost 1919 ve Vallettě masové demonstrace za nezávislost 1921-33 omezená vnitřní samospráva 1939-45 účast ve 2. svět. válce na straně protifašist. koalice 1945-61 nár. osvobozenecké hnutí; dosažení vnitřní samosprávy (ústavy 1947, 1961) 1964 samostatnost v rámci brit. Společenství 1971-84 předseda vlády D. Mintoff 1974-76 republika, prozatímní prez. A. Mamo (1909) 1976-82 prez. A. Buttigieg 1979 odchod brit. vojsk (vypršela smlouva o jejich pobytu) 1982 prez. A. Barbarová 1984 předseda vlády C. Mifsud Bonnici. 1. 5. vstup do Evropské unie.
