Lucembursko - dějiny I.
Lucembursko - dějiny I. Území L. bylo v posledních st. př.n.l. osídleno kelt. kmeny, v 1.st. př.n.l. ovládnuto Římany. V 5.st. obsazeno ripuárskými Franky, v 5.-9.st. součástí franské říše, od 9.st. Lotrinska (955 trvale přičleněno k řím.něm. říši). Lucemburské hrabství zformováno 963; hrabata zasahovala do říšské politiky, od konce 13.st. se polit. a kult. orientovala na Francii. Ve 14. st. získali Lucemburkové vládu v řím.něm. říši, oporou jejich moci se stalo Č. král. Karel IV. povýšil 1354 L. na vévodství a upevnil jeho státoprávní spojení s č. korunou. 1441-43 získali L. burgundští vévodové a po nich je 1477 zdědili Habsburkové. V rámci raně burž. habsburského Nizozemí bylo L. hosp. méně rozvinutou provincií. Pro svou strategickou polohu se v 17.st. stalo jedním z cílů fr. výbojů a 1659 byla jeho již. část připojena k Francii. V době fr. burž. rev. konce 18.st. a za Napoleona I. celé L. součástí Francie. Vídeňským kongresem prohlášeno velkovévodstvím (do 1890 v personální unii s Nizozemskem), londýnskou konferencí 1867 neutrálním státem. Přes svou neutralitu obsazeno za l. a 2. světové války něm. vojsky. 1948 se neutrality vzdalo a 1949 se stalo členem NATO. Od 50. let se podílí na západoevr. hosp. integraci. 963-987 vláda hraběte Siegfrieda 1004-09, bratr lucemburského hraběte vévodou bavorským (Jin- 1017 dřich V., †l026) 1046-65 lucemburský hrabě Jindřich vévodou dolnolotrinským 1081 volba bratralucemburského hraběte řím.něm. králem (Heř- man ze Salmu) 1 136 L. zdědil Jindřich I. (†1 196), syn dědičky L. Ermesindy l. (†1 143) a hraběte namurského Gottfrieda (†l 139) 1214 sňatek dcery Jindřicha I. Ermesindy II. (1189 - 1247) s vévo- dou Walramem II. z Limburka (počátek dyn. Lucemburků) 1307 bratrlucemburského hraběte Balduin arcibiskupem trevír- ským 1308 volba lucemburského hraběte řím.něm. králem (Jindřich VII. Lucemburský) 13l0 sňatek hraběte Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslov- nou; nástup lucemburské dyn. v Čechách 1354 L. povýšeno na vévodství, prohlášeno lénem č. koruny 1354-82 vláda vévody Václava, nejml. syna Jana Lucemburského 1355-1406 unie s Brabantskem a Limburskem 1388 Václav IV. udělil L. Joštovi Moravskému 1411 L. obdržel vévoda brabantský a limburský Antonín (†1415), manžel Elišky Zhořelecké (†145l), neteře Václava IV. 144l-43 Eliška Zhořelecká donucena prodat L. burgundskému vévo- dovi Filipu Dobrému 1477 sňatkem Marie Burgundské a císaře Maxmiliána připadlo L. spolu s dalšími částmi burgundského dědictví Habsburkům 1555 jako součást habsburských niz. držav připadlo špan. větvi Habsburků konec 16.st. až 1713 součást Špan. Nizozemí 1659 již. část L. připojena na zákl. pyrenejského míru k Francii 1713-94 L. součástí Rak. Nizozemí 1794 dobyto a okupováno fr. vojsky 1797-1814 součást Francie 1815 vídeňským kongresem povýšeno na velkovévodství 1815-66 členský stát něm. spolku 1815-90 personální unie s Nizozemskem 1830 L. spojeno s nově vzniklou Belgií 1830-39 zápas Nizozemska a Belgie o území Lucemburska
