Lomonosov Michail
Lomonosov Michail Vasiljevič, 19. 11. (8.11. starý kalendář) 1711 Cholmogori, Archangelská oblast, Rusko - 15. 4. 1765 (4.4.) Petrohrad, Rusko - rus. vědec a myslitel encyklopedické všestrannosti, spisovatel a básník. Pocházel z rolnické rodiny; aby mohl studovat v Petrohradě a Moskvě, musel zatajit svůj původ. Studoval dále v Marburgu a Freiburgu; od 1745 prof. chemie v Petrohradě. 1755 byla z jeho iniciativy zal. moskevská univerzita. L. rozvinul mnohostrannou vědeckou činnost ve fyzice, chemii, astr., mechanice, geol., geografii, hist., jazykovědě a poetice. Je zakl. mater. tradice v rus. filoz. myšlení; tíhl k mech. materialismu, jako osvícenec byl deista. V teorii poznání usiloval o syntézu principů empiricko-senzualistických a racionalistických. Své pojetí přírody nazýval korpuskulární filozofií. Vyslovil a dokázal zákon o zachování hmoty, kterou chápal jako hmotu složenou z korpuskulí a elementů. Ukázal, že teplo je pohybem částic hmoty. Je zakladatelem ruské fyz. chemie. Přiblížil se k hist.-vývojovému chápání přír. jevu, ukazoval na omezenost teleologicko-teologických výkladů. Je zakl. současného rus. literárního jazyka. Jako básník psal ódy, epigramy a tragédie. V názorech na spol. zastával osvícenská hlediska, věřil v pokrok na základě osvěty, zdokonalování mravů a vzestupu vzdělanosti. Vypracoval projekty hosp. rozvoje Ruska a spol. polit. reforem země. Významně ovlivnil vývoj ruské i svět. vědy a kultury.
