Larsa
Larsa, sumerské m. při ústí Eufratu. Největší rozkvět na zač. 2.tis. př.n.l., kdy soupeřila s Isinem; poražena Elamem (kolem 1934 př.n.l.), jehož dyn., sídlící v L. po dvě st., ovládla celý J a střed Mezopotámie; byla vyvrácena Chammurabim. Od pol. 19.st. postupně objeveny fragmenty chrámu boha slunce, zikkurat, sídlištní vrstvy od 4.tis., terakotové reliéfy a zbytky m. paláce.
