Kordillery obecně
Kordillery [-dylje-], též Cordillera - v Již. Americe Andy - třetihorní pásemné pohoří na Z Severní a Jižní Ameriky v délce 15 500 km. V Sev. Americe sahají z Aljašky až k Tehuantepecké šíji v již. Mexiku. Dělí se zhruba na dvě pásma, uzavírající mezi sebou rozlehlé náhorní plošiny a kotliny. Řetěz pohoří při tichomořském pobřeží probíhá částečně na Aljašce a přilehlých ostrovech a na pevnině (Přímořské hory, pohoří sv. Eliáše s Loganem, 6 050 m n.m.); k J přechází v Pobřežní pásmo, provázené Kaskádovým pohořím (Rainier, 4 391 m n.m.) a Sierrou Nevadou (Whitney, 4 418 m n.m.), v Mexiku jako Sierra Madre Occidental. Vých. pásmo dosahuje největších výšek na Aljašce (nejvyšší hora Sev. Ameriky McKinley, 6 194 m n.m.), odkud pokračuje jako Skalnaté hory (h. Elbert, 4 399 m n.m.) a dále v Mexiku jako Sierra Madre Oriental. Z náhorních plošin, uzavřených oběma pásmy K., je nejvyšší Kolumbijská plošina, Velká pánev s Velkým solným jezerem a plošiny Koloradská a Mexická. V již. Mexiku jsou h. pásma K. přerušena pruhem sopek dlouhým 1 000 km (Citlaltépetl, 5 700 m n.m.; Popocatépetl, 5 452 m n.m.). Dále k J probíhají K. svou záp. větví středoamer. republikami a vých. větví přes Velké a Malé Antily; jen zřídka přesahují 3 000 m n.m. Na jihoamer. pevnině se K. nazývají Andy. Tvoří na S tři pásma: Kordilleru Západní, Centrální a Východní o výšce 4 000 - 5 000 m n.m. V Ecuadoru dosahuje Chimborazo 6 267 m n.m. a Cotopaxi 5 897 m n.m.; tam už mají jen dvě pásma, uzavírající mezi sebou v Peru a Bolívii náhorní roviny zvané puna. Západní Kordillera zde dosahuje Huascaránem 6 768 m n.m. a Východní Kordillera Ancohumou 6 550 m n.m. Na hranicích Chile a Argentiny se obě pásma spojují; zde je též nejvyšší h. Ameriky Aconcagua, 6 959 m n.m. Dále k J se K. snižují na 2 000 až 3 000 m n.m. (Patagonské Andy) a přes Ohňovou zemi pokračují do Antarktidy.
