Konrád III.
Konrád III., 1093 nebo 1094 - 14. 2. 1152, od 1138 řím.něm. král; zakl. dyn. Štaufů. Ml. syn švábského vévody Fridricha (†1105) a dcery císaře Jindřicha IV. Agnes. Zprvu odpůrce Lothara III., 1127 zvolen protikrálem, 1128 korunován v Miláně na it. krále. 1135 uznal Lotharovu svrchovanost, usiloval o přízeň církve. Zvolen za krále po Lotharově smrti proti snahám Lotharova dědice Jindřicha Pyšného z rodu Welfů. K. III. se neúspěšně snažil zbavit Welfy moci v Bavorsku a v Sasku (otevřené boje 1138-39 a od 1149). Voj. a polit. oporou královské moci se stávali ministeriálové. 1147-49 se K. III. účastnil s velkými ztrátami 2. křížové výpravy. Za jeho vlády se v Německu rozšířilo hnutí katarů a valdenských.
