Kazimír IV. Jagellonský
Kazimír IV. Jagellonský, 30. 11. 1427 až 7. 6. 1492, od 1440 veliký kníže litevský, od 1447 polský král; ml. syn Vladislava II. Jagiełła. Za jeho vlády zesílila král. moc; oporu hledal ve střední šlechtě. Učinně potlačil malopolskou opozici vedenou Z. Olesnickým. Připojení Gdaňského Pomoří (Královské Prusy) k Polsku vyvolalo třináctiletou válku mezi Polskem a řádem něm. rytířů; připojil osvětimské knížectví (1457) a část Mazovska (1462 a 1476). 1454 vydal Nieszawské statuty . Dosáhl zvolení svého syna Vladislava na č. (1471) a uh. trůn (1490). Po dlouhém konfliktu s círk. hierarchií dosáhl práva rozhodovat o obsazení biskupských úřadů. Za jeho vlády došlo k hospodářskému, kulturnímu i politickému rozkvětu Polska.
