Kartágo
Kartágo, punsky Kart Hadašt, řec. Karchédón - starověké m. nedaleko dnešního města Tunisu. Zal. asi 814 př.n.l. foinickými kolonisty z Tyru, od 5.st. př.n.l. hl.m. punské říše. Zpočátku se K. zaměřovalo na tranzitní obchod, mělo styky s afr. vnitrozemím a s celým Středozemím; později se začala moc K. šířit ve vnitrozemí, kde se rozvíjelo intenzívní zeměd. Sféra jeho vlivu postupně zahrnula všechna foinická m. v záp. Středomoří; zároveň K. upevňovalo své strategicko-hosp. pozice na Sicílii, Sardinii a Korsice. Polit. zřízení v K. mělo oligarchický ráz; v čele státu stáli dva suffetové volení na jeden rok, dále aristokratická rada a shromáždění lidu, jehož moc se omezovala pouze na volbu úředníků. V zahr. politice se v K. prolínaly dva směry: obchodní, usilující o další rozšíření moci v zámoří, a zeměd., který představovali velcí pozemkoví vlastníci, jimž se jednalo zejm. o posílení moci v sev. Africe. Od konce 5.st. př.n.l. nabyl převahy expanzívní směr zaměřený na zámořský obchod. Snahy K. o získání hegemonie ve Středomoří se v 1.pol. 3.st. př.n.l. staly konkrétní hrozbou pro Řím. Rozpory mezi oběma mocnostmi vyústily nakonec ve válečný konflikt (punské války). Ztrátu Sicílie za 1. punské války kompenzovalo K. dobytím Hispánie až po ř. Iber (dnešní Ebro). Po 2. punské válce ztratilo K. polit., ale podrželo si hosp. a obch. význam. Snahy o demokratizaci zřízení a nový hosp. rozmach byly přerušeny 3. punskou válkou, na jejímž konci bylo 146 př.n.l. K. dobyto, m. zbořeno a z kartaginského území byla vytvořena řím. provincie Africa. O obnovu K. se neúspěšně pokusil Gaius Gracchus, který chtěl na jeho místě zal. kolonii lunonii; m. bylo obnoveno za Caesara a obdrželo statut kolonie. Ve 3. st. n.l. bylo třetím největším m. řím. říše, střediskem obchodu a proslulo i jako středisko řečníků a právníků i kř. teologů. 439 dobyto Vandaly, 533 Belisarem a 698 Araby, kteří m. zničili. - Z foinického období zachovány nekropole a tofet, užívané od 8.st. do 146 př.n.l. (stély, terakotové figurky, masky, amulety, sarkofágy s reliéfní výzdobou, urny), z řím. období fragmenty veř. budov (termy, div., ódeion, amfiteátr, cirkus) a zejm. mozaiky ze soukromých vil, z kř. období Justiniánova bazilika zvaná Damus el-Karita a další kostely zdobené převážně mozaikami. - Carthago Nova, dnešní Cartagena, osada a válečná základna Kartága v Přední Hispanii; v okolí stříbrné doly. 209 př.n.l. dobyta Římany.
