Karel V. španělský
Karel V. z dyn. Habsburků, 24. 2. 1500 až 21. 9. 1558, špan. král 1516-56, řím.něm. císař 1519-56; syn Filipa I. Sličného a Jany Sílené, vnuk císaře Maxmiliána I. Zdědil největší soustátí té doby v Evropě; prohlášen postupně za panovníka 1506 v Nizozemsku, 1516 ve Španělsku (definitivní spojení Aragonie s Kastilií) a v it. zemích (Sicílie, Neapolsko, Sardinie), 1519 zvolen za fin. podpory Fuggerů řím.něm. králem (tituloval se císař, císařská korunovace 1530 papežem v Bologni). Své rak. a švábské země dohodami z 1520 a 1521 (zejména- 21. 4. 1521) předal svému bratrovi Ferdinandu I. Habsburskému a jmenoval ho svým zástupcem v říši; tím se Habsburkové rozdělili na špan. a rak. větev; rak. větev získala 1526 č. a uh. korunu. K. V. usiloval o posílení hegemonie Habsburků v Evropě, hlavně v Německu, a o upevnění panovnického absolutismu ve svých zemích. Proti absolutistickým snahám a fin. požadavkům Karlova dvora vypuklo 1520-1521 ve Španělsku povstání komunérů (raně burž. rev.); po jeho potlačení ztratila města polit. práva, 1538-39 byla oslabena i práva grandů. Hl. soupeřem K. V. byl fr. král František I.; vedl s ním čtyři války o Itálii, Burgundsko a Flandry (1521-26, madridský mír; 1527-1529, mír v Cambrai; 1536-38, příměří v Nice; 1542-44, mír v Crépy-en-Laonnois). Ve válkách s muslimy odrazil K. V. 1532 spolu s něm. knížaty postup Turků do střední Evropy (1529 obležena Vídeň); 1535 porazil piráta Chejruddina, který si vytvořil vl. stát v Tunisku. Kat. Francie podporovala proti K. V. Turky (1536 smlouva se sultánem Süleymanem II., spojenectví s Chejruddinem) i něm. protestanty. K. V. se snažil zastavit reformaci, která vedla k dalšímu osamostatnění něm. knížat. 1521 vydal wormský edikt (prohlášení Luthera za kacíře), později usiloval o smír mezi protestanty a katolíky (augšpurský sněm 1530) a donutil 1545 papeže svolat reformní koncil (viz tridentský koncil). Odpor protestantů sdružených ve šmalkaldském spolku zlomil voj. 1547 v bitvě u Mühlbergu; 1548 vnutil říši tzv. augšpurský interim. Převaha K. V. v Německu trvala do 1552, kdy se spojil Mořic Saský a protestanti s fr. králem Jindřichem II. 1555 byl uzavřen augšpurský náb. mír. K. V. oženil 1554 svého syna Filipa II. s angl. královnou Marií. 1556 se vzdal vlády, zemřel v klášteře v Estramaduře. K. V. se zajímal o hudbu a malířství (Tizian). Za jeho vlády byla Španěly dobyta říše Aztéků (1519-21) a Mayů (1532-34); v Německu vedl rozvoj raně kap. vztahů k něm. selské válce (1524-26), potlačené něm. knížaty.
