Karel IV. španělský
Karel IV. z dyn. špan. Bourbonů, 11.11. 1748 - 20.1. 1819, špan. král 1788-1808. Vládl v duchu feud. klerikální reakce; rozhodující moc postupně získal královnin favorit a první min. V. Godoy. Po prohrané válce s Francií 1793-95 se Španělsko stalo poslušným nástrojem fr. politiky. Spojenec Francie v nám. válce s Británií 1796-1802, během níž byl těžce poškozen špan. obchod a otřeseno špan. panství v amer. koloniích. 1807 vstoupila do země fr. armáda. Protivládní povstání, vedené synem K. IV. Ferdinandem VII., donutilo K. IV. k abdikaci. Do špan. záležitostí zasáhl Napoleon I.; na schůzce v Bayonne donutil Ferdinanda VII. vzdát se vlády ve prospěch K. IV., který rozhodnutí o špan. trůnu přenechal Napoleonovi. Španělé výsledky jednání v Bayonne neuznali a odmítli ve své většině i nástup Josefa Bonaparta na špan. trůn.
