Kamakura

Kamakura, přístavní m. a mořské lázně v Japonsku na Honšú v zálivu Sagami; 173 000 obyv. (1980). Prům. výpočetní tech. Muzea. - Termínem K. se označuje období jap. dějin l 192-1333 (Kamakura bakufu), kdy šógunové přenesli do K. své sídlo z dosud hl. (císařského) m. Kjóta. Minamoto Joritomo se usídlil ve zděděné vesnici K., a když se stal (l 192) šógunem, získala na významu a stala se sídelním m. šógunátu. Byly vybudovány paláce a chrámy, na zač. 14.st. měla údajně l mil. obyv. Pro éru K. je typický voj. systém vlády, význam samurajů a upevnění centrální vlády. Skutečnou moc měl regent z rodiny Hódžó a úředníci z řad samurajů. Během obč. války za obnovení císařské moci (133l-33) byla K. 1333 dobyta a částečně zničena; obnovena 1349 Ašikagou Takaudžim (1305-1358). Za obč. válek v 15.st. bylo m. 1454 znovu dobyto a 1526 vyhořelo. Zachovala se mj. 15 m vysoká socha Buddhy Daibucu (1252).