Kaliningrad
Kaliningrad [-ňi-], oblastní m. a přístav v Kaliningradské oblasti Ruské federace (nejzápadnější ruská enkláva ležící západně od Běloruska a Litvy na pobřeží Baltského moře a na SV hranici Polska); 430 003 obyv. (2002) srov. 380 000 obyv. (1984). - Do 4. 7. 1946 Königsberg - č. Královec - zal. 1255 č. králem Přemyslem II. Otakarem, 1262 zničen povstáním Prusů a obnoven jako tři samostatná m., sjednocená 1724 . Od 1368 člen hanzy. 1457-1525 sídla velmistra řádu něm. rytířů, od 1525 rezidenční m. pruských vévodů a králů, 1809-09 hl. m. pruského král.; centrum vých. Pruska, význ. pevnost. 1544 zal. univ., na níž působil mj. I. Kant. Centrum něm. rozpínavosti proti Polsku a Rusku. Za 2. sv. války (Velké vlastenecké v.) dobyt 6.-10. 194 sov. vojsky, rozhodnutím postupimské konference se s přilehlým územím stal součástí SSSR a po rozpadu SSSR je součástí následnického státu Ruska. - Prům. stroj. (žel. vagóny), automobilový (montovna BMW, Kia Motors), loďařský, dřevozpracující, pap., rybný, stav. hmot. Žel. křižovatka. Univ. a jiné vysoké školy.
