Jan Paricida
Jan Paricida [it. otcovrah], 1260 až 13. 1 2. 1313, svn vévody Rudolfa (†1290). nejml. syna Rudolfa l. Habsburského, a Alžběty (†1296), dcery Přemysla II. Otakara. Do 1304 žil na pražském dvoře, pak u svého strýce Albrechta I. Habsburského. Po vymření Přemyslovců (1306) měl z Habsburků největší nárok na č. korunu. Albrecht I. však jeho zájmy nerespektoval a zadržel jeho dědictví po rodičích. l . 5. 1308 J. P. svého strýce zavraždil při přechodu řeky Roussy u hradu Habsburku. Vražda poškodila zájmy Habsburků v říši i v Čechách a ve svém důsledku umožnila nástup Lucemburků. J. P. byl odsouzen císařem Jindřichem VI I. k doživotnímu vězení, zemřel v klášteře u Pisy.