Itálie historický přehled III.

Itálie historický přehled III. 1878-1900 Umberto I. 1882 uzavřen Trojspolek (Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie) 1885 počátek kolon. výbojů ve vých. Africe 1887-91 min. předseda F. Crispi 1895-96 it. útok na Habeš; porážka it. vojsk u Aduy (1. 4. 1896) 1892 první celoit. sjezd socialistů v Janově, vznik jednotné strany (od 1895 It. social. strana) 1899 zal. firma FIAT 1900-46 Viktor Emanuel III. 1911-12 vyloučení pravicových socialistů (L. Bissoláti, L. Bonomi) ze social. strany 1914 I. zachovala neutralitu na zač. 1. svět. války 1915 vyhlášena válka Rakousko-Uhersku (postupně dalším ústředním mocnostem) 1917 porážka Italů u Kobaridu; nová vláda V. E. Orlanda, stabilizace fronty (A. V. Diaz) duben dohoda it. vlády o společném postupu s Jihoslovany v boji proti Rakousko-Uhersku 1919 zostření třídních bojů, rozklad státního aparátu. Vznik pravicových fašist. skupin. Nacionalistická výprava D'Annunzia do Rijeky 1920 rapallská smlouva s Jugoslávií (svobodné m. Rijeka) 1922 fašist. pochod na Řím; král jmenoval novým min. předsedou Mussoliniho, jenž obdržel plné moci 1924 zavražděn poslanec G. Mateotti; vznik opozičního aventinského bloku 1925-26 brutální likvidace opozice, zákaz polit. stran, nastolení korporativního fašismu (ústavou 1928) 1929 lateránské dohody 1933 smlouva o neútočení se SSSR 1935-36 italsko-habešská válka 25. 10. 1936 Osa Berlín-Řím 1937 červenec dohoda mezi it. komunisty a socialisty o společném boji proti fašist. diktatuře 6. 11. Itálie přistoupila k Paktu proti Kominterně 1939 duben Albánie dobyta it. vojsky 22. 5. it.-něm. voj. smlouva (,.ocelový pakt") 1940 11. 6. vstup I. do 2. svět. války (neúspěšný útok proti Francii) 27. 9. Pakt tří (Německo, Japonsko, Itálie) říjen neúspěšný útok Italů na Řecko 1941 účast it. vojsk na agresi proti Jugoslávii; anexe části Jugoslávie 1942 těžké ztráty it. vojsk na vých. frontě (v SSSR) 1943 leden až květen porážka it.-něm. vojsk v sev. Africe březen rozmach partyzánské války v sev. I. červenec vylodění Spojenců na Sicílii; Mussolini sesazen a internován, vytvořena vláda P. Badoglia 3. 9. I. podepsala bezpodmínečnou kapitulaci 8. 9. něm. vojska nastolila okupační režim 9. 9. vylodění Spojenců v již. I.; v Římě vytvořen Výbor nár. osvobození (CLN) jako řídící orgán protifašist. hnutí odporu 12. 9. Mussolini unesen z internace na Hitlerův příkaz zvl. jednotkou O. Skorzenyho 15. 9. Mussolini zal. novou republikánskou fašist. stranu 18. 9. pod ochranou něm. nacist. vojsk vyhlásili fašisté v sev. I. it. sociální rep. (tzv. republika Salò); v čele vlády Mussolini 19. 10. moskevská konference min. zahr. USA, Velké Británie a SSSR až 30. 10. přijala Deklaraci o Itálii 1944 22. 4. vláda nár. jednoty za účasti komunistů (P. Togliatti) červen Spojenci osvobodili Řím; vláda I. Bonomiho 1944-47 účast komunistů ve vládě 1945 duben osvobození Milána, Janova, Turína a dalších částí sev. I. partyzány; 28. 4. popraven Mussolini prosinec min. předseda A. De Gasperi (v čele 9 vlád do 1953) 2. 6. 1946 referendum o formě státu; rozhodnuto o vyhlášení republiky 1946-48 prez. E. de Nicola 1947 uzavřeny mírové smlouvy se státy protifašist. koalice - I. ztratila Istrii, část Friulska a kolonie kromě It. Somálska (od 1960 nezávislé) 1948-55 prez. L. Einaudi 1948 porážka levice v dubnových volbách 1949 vstup do NATO a Evr. rady 1950 částečná zeměd. reforma 1954 rozdělení oblasti Terstu mezi I. a Jugoslávii 1955-62 prez. G. Gronchi 1955 člen OSN a Západoevr. unie 1957 Římské protokoly (vznik EHS) 1962-64 prez. A. Segni 1963-68 min. předseda A. Moro 1964-71 prez. G. Saragat 1971-78 prez. G. Leone 1974-76 min. předseda A. Moro 1976-78 vláda min. předsedy G. Andreottiho, umožněná podporou KS v parlamentě 1978 teroristická skupina tzv. Rudých brigád unesla a zavraždila A. Mora 1978-85 prez. A. Pertini 1979-80 min. předseda F. Cossiga 1980-81 min. předseda A. Forlani 1981 odhalení činnosti tajné zednářské lóže P-2, budované květen jako ilegální centrum moci (účast podnikatelů, bankéřů, polit. a voj. činitelů) 1981-82 koaliční vláda G. Spadoliniho (republikán) 1982-83 min. předseda A. Fanfani 1983 mírové pochody a další akce protestního hnutí proti rozmístění amer. raket stř. doletu na Sicílii od srpna 1983 min. předseda B. Craxi (člen PSI) 1984 podepsána revize lateránských dohod od 1985 prez. F. Cossiga