Indiáni etnografie
Indiáni [ze špan. Indios: "Indové, obyv. Indie", za kterou Kolumbus pokládal Ameriku] odtud příd. jm. indiánský, indiánské - souhrnné ozn. pův. obyv. Ameriky (kromě Aleuťanů a Eskymáků), kteří antr. náleží k amer. typu mongoloidní rasy. Celkem asi 30 mil. osob; většinou žijí v Lat. Americe. První I. přišli do Ameriky asi před 20-30 tisíci lety ze sv. Asie přes Beringův průliv; byli nositeli pozdně paleolitické a mezolitické kult. Náb. I. byl animismus, kult předků, šamanismus, zbytky totemismu (nyní zejm. u jihoamer. pralesních I.), dnes jsou věřící většinou křesťané. - Do zač. evr. kolonizace byli l. na různém stupni vývoje rodové spol., někde i na přechodu k třídní spol. (Aztékové, Mayové). Jaz. I. tvoří asi 120 jaz. rodin (celkem přes 1 000 jaz.). V Sev. Americe byli I. většinou lovci, sběrači a rybáři, od 16.-17.st. i chovatelé koní (oblast prérií), jen z části usedlí zemědělci (vých. USA - Irokézové, jz. USA a sev. Mexiko - Pueblané). Ve Stř. a Již. Americe existovaly vyspělé zeměd. kultury a raně třídní státy (aztécká, mayská a incká říše), zpracování kovů. I. v tropické části Již. Ameriky, v Patagonii a Ohňové zemi byli kočovní lovci, sběrači a rybáři, částečně zemědělci (někteří Tupíové a Aravakové). Během evr. kolonizace bylo mnoho I. vyhubeno, v Sev. Americe přesídleni do rezervací nebo asimilováni. V Již. Americe tvoří I. značnou část obyv. některých států (Peru, Bolívie, Paraguay). Indiánské jaz. kečujština a guaraní jsou vedle španělštiny úředním jaz. v Peru, Bolívii a Paraguayi.
