Ibsen Henrik
Ibsen Henrik, 20. 3. 1828 - 23. 5. 1906, norský dramatik; od 1864 žil 30 let v cizině, zejm. v Itálii a Německu. V dram. tvorbě vyšel z romant., zpočátku volil pohádkovou tematiku a náměty z nár. hist. (Paní Inger na Østrotě, Slavnost na Solhaugu). V 60.letech se obrací k měšťanské tematice (Komedie lásky) a k ideovému a sociálnímu problémovému dramatu (Nápadníci trůnu, Brand, pohádkový Peer Gynt, Císař a Galilejský). Za pobytu v zahraničí propracoval moderní real. spol. drama, jímž výrazně ovlivnil evr. dramatiku (Opory společnosti, Nora, Strašidla, Nepřítel lidu); později své hry obohatil o symbolické prvky a zdůrazňoval individuální lidské problémy (Divoká kachna, Rosmersholm, Bílí koně, Paní z námoří, Stavitel Solness, Eyolfek, John Gabriel Borgman) a psychol. postav (Hedda Gablerová, Když z mrtvých procitáme). Význ. byla i jeho poezie (Básně). Jeho dram. dílo výrazně ovlivnilo vývoj č. divadla. Č. souborně Hry.
