Homo sapiens
Homo sapiens [lat.], člověk rozumný druh rodu Homo. člověk, z čeledi Hominidae. Podle současné taxonomie zahrnuje 4 až 5 fosilních a jeden žijící poddruh. Fosilní poddruhy: Homo sapiens soloensis, Homo sapiens steinheimensis, Homo sapiens neanderthalensis, Homo sapiens rhodesiensis, Homo sapiens palestinensis. Jediný žijící poddruh: Homo sapiens sapiens, člověk rozumný, a to současný i předvěký. Před tímto člověkem žil neandertálec, zvaný též pračlověk, k němuž patří všechny zmíněné vymřelé (fosilní) poddruhy Homo sapiens. Kosterní pozůstatky neandertálců jeví velkou tvarovou variabilitu. Neandertálec se svými tělesnými znaky řadí na vývojový stupeň mezi opočlověkem a současným člověkem. Byl značně robustní postavy; tělesná výška dosahovala asi 155-160 cm. Pohyboval se takřka vzpřímeně. Velmi masívní lebka se vyznačuje nadobočním valem; u klasických neandertálců je vcelku plochá klenba. Hlava byla skloněna dopředu a vyznačuje se velmi robustní obličejovou kostrou s plochým nosem. Neandertálec žil v Asii, Africe i v Evropě. Kostrové pozůstatky neandertálce byly poprvé nalezeny 1848 v Gibraltaru; pozornost tomuto nálezu byla věnována až po nálezu pozůstatků v Neandertalu u Düsseldorfu (1856). - Na konci období würmu byl neandertálec vystřídán předvěkým člověkem rozumným, Homo sapiens sapiens. Tento člověk znal oheň, byl lovcem a sběračem. Žil v tlupách. Měl již složité kulty (např. pohřební a lovecké). Předvěký člověk byl předchůdcem člověka současného. Měl již plně vyvinuté rozumové schopnosti, vyznačoval se abstraktním myšlením a řeči. Tělesnou stavbou se takřka neliší od současného člověka. Nejst. formy jsou známy z ml. paleolitu, asi před 35 tisíci lety. Formoval se hl. v Evropě a v Přední Asii, ve stř., již. a vých. Asii a v Africe. V tomto období a na těchto místech se pravděpodobně začala vyvíjet dnešní velká plemena. Nejznámější naleziště předvěkého člověka jsou např. Cro-Magnon, Aurignac a Chancelade ve Francii, Grimaldi v Itálii, Oberkassel v Německu; Kostyenki v Rusku, Saravak na Borneu, Florisbad v již. Africe. V ČR byly objeveny pozůstatky např. u Předmostí v Přerově, Dolních Věstonicích, Pavlově a v Mladči u Litovle. Dokladem abstraktního myšlení předvěkého člověka jsou mnohobarevné nástěnné malby, objevené v různých jeskyních ve Španělsku, např. Altamira, a ve Francii, např. Lascaux, i zvířecí sošky, popř. plastiky objevené např. v Dolních Věstonicích a Cap-Blanc.
