Historický vývoj evropské hudby
Historický vývoj evropské hudby př.n.l. 1.tis. Řecko, Etruskové, Řím (hudba jako samostatné umění) n.l. 1.tis. doznívání ant. hud. kultury 1.st. počátky kř. zpěvu od 4.st. místní tradice kř. zpěvu (ambroziánský chorál) od 6.st. byzantská hudba (řec.kat. círk. zpěv) od 7.st. gregoriánský chorál (unifikace kř. zpěvu ; 9.st. raně středověká notace - neumy, od 11.st. chorální notace) od 10.st. církevněslovanský zpěv (11.-14.st. kondakarná notace, 11.-17.st. krjuková notace) 12.-14.st. trubadúři, truvéři, minnesängři (fr. a něm. rytířský zpěv ; ballade, virelai, rondeau ; chorální notace) 1150-1250 notredamská škola (organum, conductus, moteto ; modální rytmika) 1250-1320 ars antiqua (moteto ; menzurální notace) 1320-1420 ars nova (izorytmické moteto, kantiléna); hudba it. trecenta (it. ozn. 14.st.; madrigal, caccia, ballata) 1400-1600 nizozemská polyfonie (chanson, mše, moteto) po 1410-1440 husitský zpěv (č. lid. duchovní a válečná píseň) 1430-1600 renesance (dovršení vokální a vokálně instrumentální polyfonie ; moteto, mše, chanson, frottola, madrigal, villanella; počátek samostatné instrumentální hudby) po 1450-1620 hudba jednoty bratrské 1500-1700 virginalisté (tvůrci první specificky instrumentální hudby) 1530-po 1600 benátská škola (madrigal, moteto, varhanní tvorba; dvojsborová a vícesborová technika) po 1550-1650 římská škola (vrchol vokální polyfonie) l 580-1750 baroko (monodie, concerto grosso, koncert, suita, triová a sólová sonáta, fr. ouvertura, sinfonia, fuga, toccata, opera, oratorium, kantáta, madrigal) po 1580 florentská camerata (monodie, kolem 1600 první opera) 1620-1670 římská operní škola po 1630-1750 benátská operní škola 1650-1710 boloňská škola (triová a sólová sonáta, concerto grosso, koncert) 1650-1790 neapolská operní škola (vznik a rozvoj opery buffy, opera seria, sinfonia) 1670-1740 clavecinisté (skladatelé a interpreti hudby pro clavecin) 1700-1800 ballad opera (angl. lid. hra se zpěvy) 1710-1780 rokoko (galantní sloh, expresívní sloh) kolem 1750 mannheimská škola (předklas. sonátová forma a sonátový cyklus: symfonie, sonáta, koncert, kvartet) 1770-1830 klasicismus (symfonie, sonáta, koncert, kvartet, opera, společenská hudba) po 1790 hudba fr. burž. revoluce (opera, píseň) 1800-1900 romantismus (programní hudba, vznik nár. hud. škol; symfonie, symfonická báseň, ouvertura, opera, melodram, umělá píseň, drobné instrumentální formy, komorní hudba) 1840-1860 počátky dělnické písně po 1850 rozvoj operety po 1855-1865 Mocná hrstka po 1880 džez 1890-1920 verismus 1890- 1920 impresionismus 1910-1939 expresionismus (dodekafonie, čtvrttónová hudba) po 1915 neoklasicismus po 1917 rozvoj social. hud. kultury po 1920 netematický sloh od 1950 nové skladebné tech. (punktualismus, hudba témbru, elektronická hudba, konkrétní hudba, seriální hudba, aleatorika)
