Historický přehled vývoje chemie
Historický přehled vývoje chemie 16.-17.st. rozvoj iatrochemie (P. A. Paracelsus) 1600 zač. chemie plynů, objev oxidu uhličitého, uhelnatého a dusičitého (J. B. Helmont) 17.st. definice pojmů prvek, slouč., směs (R. Boyle) zač.18.st. flogistonová teorie hoření 18.st. rozvoj kvalitativní i kvantitativní analýzy a syntézy; princip zachování energie; objasnění hoření jako slučování se vzdušným kyslíkem; objasnění dýchání jako oxidace (A. L. Lavoisier) zač. 19.st. zavedení označování chem. prvků písmeny a vytvoření elektrochem. teorie slučování (J. J. Berzelius); definice pojmu relativní at. hmotnost prvků (H. Davy); zákon objemových poměrů při slučování plynů; zák. závislosti tlaku plynu na teplotě (L. J. Gay-Lussac) 1800 objev elektrolýzy (H. Davy) 1801 objev zákl. chem. zák. o slučování a jejich objasnění at. teorií (J. Dalton) 1803 zákon násobných poměrů slučovacích (J. Dalton) 181 l rozlišení atomů a molekul (A. Avogadro); elektrochem. teorie chem. vazby a objev izomerie (J. J. Berzelius) 1828 první syntetická příprava org. látky - močoviny (F. Wöhler) 1831 objev zák. elektrolýzy (M. Faraday) 1836-39 výklad kvašení jako katalytického (enzymatického) pochodu (J. J. Berzelius, J. Liebig) 1840 objev termochem. zák., Hessův zákon (H. G. Hess) 1842 první syntetické barvivo - anilin (N. N. Zinin) 1853 zaveden pojem mocenství (F. Frankland) 1861 teorte struktury org. sloucenin (A. M. Butlerov) 1865 návrh šestičlenného kruhu pro strukturní vzorec benzenu (F. A. Kekulé) 1867 objev zák. chem. rovnováhy (C. M. Guldberg a P. Waage); vynález dynamitu (A. B. Nobel) 1869 periodická soustava prvků (D. I. Mendělejev) 1878 syntéza indiga (A. J. F. Baeyer) 1884-88 princip posunu chem. rovnováhy (H. L. Le Chatelier) 1887 teorie elektrolytické disociace (S. A. Arrhenius) 1888 kyslík navržen jako základ relat. at. hmotností prvků (B. Brauner) 1894 objev mechanismu katalýzy (W. Ostwald); objev thiaminu (C. Eijkman) 1898 objev polonia (M. Curieová-Skłodowská); objev radia (M. Curieová-Skłodowská a P. Curie 1900 objev alkyla arylmagnesiumhalogenidů (F. A. V. Grignard) 1908 výr. amoniaku ze vzdušného dusíku a vodíku (F. Haber, C. Bosch) 1909 zavedení pojmu pH (S. P. L. Sørensen) 1910 rozpracování katalytické hydrogenace org. slouč. (P. Sabatier); syntéza butadienového kaučuku (S. V. Lebeděv) 1911 návrh pojmu izotop (F. Soddy); objev radioizotopové indikátorové metody (G. Hevesy) 1912 zákl. poznatky o vitamínech (F. G. Hopkins) 1913 objev vysokotlaké syntézy uhlovodíků (F. Bergius, C. Bosch) 1920 objev inzulínu (F. G. Bantig) 1922 objev izotopů neradioaktivních prvků pomocí hmotového spektrografu (F. W. Aston); objev polarografické analytické metody (J. Heyrovský); vynález ultrafiltru (R. A. Zsigmondy) 1923 protolytická teorie kys. a zásad (J. N. Brönsted) 1926 první kryst. enzym: ureasa (J. B. Summer) 1928 izolace vitamínu C (A. Szent-Gvörgyi); objev dienové syntézy (O. P. H. Diels, K. Alder) 1929 syntéza heminu (H. Fischer); metoda syntézy organortuťových slouč. (A. N. Něsmejanov) 1930 příprava pepsinu a trypsinu v kryst. formě (J. H. Northrop); první syntéza polypeptidových hormonů (V. Vigneaud) 1931 objasnění struktury vitamínu A (P. Karrer); objev těžkého vodíku (H. C. Urey); syntéza bilirubinu a struktura chlorofylu ,,a" a ,,b" (H. Fischer) 1932 izolace riboflavinu z mléka a vajec (R. Kuhn); objev estriolu (A. F. J. Butenandt) 1933 objev struktury a syntézy askorbové kys. (W. N. Haworth) 1934 izolace progesteronu (A. F. J. Butenandt) 1934-35 prvá syntéza androsteronu a testosteronu (L. Ružička) 1934 teorie mechanismu rozvětvených řetězových chem. reakcí (N. N. Semjonov) 1935-36 objev souvislosti mezi vitamíny a koenzymy (H. K. Euler-Chelpin) 1935-39 objasnění struktury penicilínu (D. Crowfootová-Hodgkinová) 1935 objev vitamínu K (H. C. P. Dam) 1936 objev aktivační analýzy (G. de Hevesy); objev cyklu citrónové kys. (H. A. Krebs); syntéza vitamínu A (R. Kuhn) 1939 objev účinku DDT (P. H. Müller) 1939-44 izolace a zjištění konstituce prvního antibiotika, penicilínu (A. Fleming, H. W. Florey, E. F. Chain) 1941 objev prvního transuranu, plutonia (G. T. Seaborg); objev rozdělovací chromatografie (R. L. M. Synge, A. J. P. Martin) 1944 objasnění účinku dědičných faktorů přes enzymy (A. F. J. Butenandt, R. Kuhn) 1946 syntetická příprava penicilínu (V. de Vigneaud); návrh radiouhlíkové chronometrické metody (W. F. Libby) 1952 stanovení struktury inzulínu (F. Sanger) 1953 konstrukce modelu dvouspirálové struktury deoxyribonukleové kys. (F. H. G. Crick); objev koenzymu A (F. A. Lipmann) 1 955 důkaz struktury kobalaminu (A. R. Todd); objasnění struktury cytochromu (A. H. T. Theorel); objev struktury hemoglobinu a myoglobinu (M. F. Perutz, J. C. Kendrew) 1959 získání aminokys. v umělé atmosféře z methanu, vodíku, amoniaku a vody pomocí el. výboje (H. C. Urey) 1960 syntéza chloro(ylu (R. B. Woodward); objasnění trojrozměrné struktury bílkovin (J. C. Kendrew, M. F. Perutz) 1961 objasnění významu genetického kódu (S. Ochoa) 1969 zavedení pojmu konformace a rozvinutí dynamické stereochemie (D. H. R. Barton) 1970 Nob.c. L. F. Leloirovi za výzkum vlivu enzymů v biosyntéze polysacharidů 1971 Nob.c. G. Herzbergovi za výzkum struktury molek. a atomů spektroskopickými metodami 1972 Nob.c. Ch. B. Anfinsenovi spolu s S. Moorem a W. A. Steinem za objasnění vztahu mezi strukturou a funkcí biol. účinných bílkovin 1973 Nob.c. E. O. Fischerovi s G. Wilkinsonem za rozvoj chemie organokovových slouč. sendvičové struktury 1974 Nob.c. P. J. Florymu za objevné práce v makromolek. chemii 1975 Nob.c. J. W. Cornforthovi spolu s V. Prelogem za objasnění mechanismu a sterického průběhu přenosu vodíku v biol. systémech 1976 Nob.c. W. N. Lipscombovi za studie struktur boranů
