Hannibal
Hannibal [-ny-], 247 nebo 246-183 př.n.l., kartaginský vojevůdce a politik; syn Hamilkarův. Vůdce protiřím. strany v Kartágu. Útokem na Saguntum a překročením Iberu (dnešní Ebro) vyvolal 2. punskou válku. Tažením přes Pyreneje a Alpy vnikl nečekaně do Itálie a 216 zničil řím. armádu u Kann; svého vítězství však dostatečně nevyužil. 215 získal za spojence Filipa V. Makedonského. 204 odvolán do Afriky k obraně Kartága, 202 poražen Scipionem St. u Zamy. Po válce se snažil jako nejvyšší úředník (suffet) zavést v Kartágu dem. reformy. Na nátlak Říma musel odejít ze země. Účastnil se války Antiocha llI. proti Římu. Po jeho porážce prchal před řím. vlivem do Galatie a Bíthýnie, kde spáchal sebevraždu.
